Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
PROLOG
Na břehu pustých vod On stál - dum velkých pln - a hleděl v dál, kde širé řeky vlny spěly v náručí moře; vesloval na ní jen rybák osamělý. Na březích čnělo z rákosin, pár chatek, kde žil chudý Fin uprostřed blat zdivočelý; a les, který kryl věčný stín, kam nepronikly slunce střely, kol šuměl. On snul dumu svou: To město, jehož základ kladu, svůj tady věčnou vyhrůžkou sousedům švédským ze západu. Zde příroda nám velí stát, v Evropu okno prorubat; [pozn. 1] zde konečně nám dáno moře. Sem po nové jim pláni vod vlajky všech zemí o závod se sjedou po prostoře. Sto přešlo let, sto přešlo zim: v severských zemí pyšnou slávu z tmy pralesů a ze slatin pozvedlo město mladou hlavu; tam, kde dřív finský rybák stál, přírody odstrčené dítě, a s nízkých břehů házíval v černavé vody vetché sítě, nevody řídké, - nyní tam, urvány mořským mělčinám, tísní se masy domů zděných, paláců, věží; korábů dav sjel se z moří neviděných sem do bohatých přístavů. Do žuly Něva oděla se, v oblouku mostních krajkoví, zelených parků listoví ostrovy skrylo v plaché kráse; před mladší sestrou zářící i staré Moskvy bledne sláva - jak vdova carevna když vzdává svůj hold mladistvé cařici. Mám rád tě, Petra dílo hrdé, mám rád tvůj strohý, strojný řád, nábřeží tvojich žuly tvrdé, vladařské Něvy majestát, mám rád tvých parků mříže sličné i zádumčivých nocí tvých tmu jasnou, světlo bezměsíčné, kdy v pokoji svém sám a tich bez lampy čítávám a píši, co masy domů venku dýší, spí - polosvětlem zality - pod jehlou Admirality, kdy s večerem svítání splývá a nepotřísní noční tma nazlátlé nebe - noci zbývá jen půlhodinka malinká. Mám rád tvé zimy kruté hněvy, vzduch nehybný, třeskutý mráz, let saní podél širé Něvy i dívčích tvářé zrudlý jas i lesk a šum a bzukot bálů i mládenecký bujný sněm, hovory družné u pohárů, plamínek modrý nad punčem. Mám vojáků rád skutou řadu, pěšáků, koní plavný švih, když pochodují na parádu po pláni polí Martových: nad rozvlněným mořem šiků praporů cáry zedraných, blýskavé čáky granátníků s průstřely z bitev vítězných. Mám rád, ó pyšná citadelo, tvých bastionů dým a ryk, když říší slavně hřímá dělo, že narodil se následník, či nepřítel že v zemi vnik a Rus ho porazila stará, nebo že puklý modrý led unáší Něva v širý svět a bouří - cítíc přídech jara. [pozn. 2] Stůj v slávě, Petra dílo, stůj tak jako samo Rusko pevně, usmiř se s tebou základ tvůj, zkrocené živly vod i země; na pokoření, na hněv svůj nechť finské vody zapomenou a neruší svou marnou pěnou zbůhdarma Petrův věčný sen! Jak strašlivý byl příběh ten, jak vzpomínka naň posud svěží... Chtěl bych vám o něm zprávu dát: povídku, na níž smutek leží, začínám, braši, vykládat.
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů