Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub)     za 183  110 Kč (-40%)

Kalendárium:

29.3.: Jo NesbøJo Nesbø
[29.3.1960]
slaví 64. narozeniny
29.3.: Jiří WolkerJiří Wolker
[29.3.1900-3.1.1924]
- 124. výročí narození
30.3.: Paul VerlainePaul Verlaine
[30.3.1844-8.1.1896]
- 180. výročí narození
30.3.: Karl MayKarl Friedrich May
[25.2.1842-30.3.1912]
- 112. výročí úmrtí
31.3.: Michal VieweghMichal Viewegh
[31.3.1962]
slaví 62. narozeniny
31.3.: Ota PavelOta Pavel
[2.7.1930-31.3.1973]
- 51. výročí úmrtí
1.4.: Nikolaj GogolNikolaj Vasiljevič Gogol (Николай Васильевич Гоголь)
[1.4.1809-4.3.1852]
- 215. výročí narození
1.4.: Milan KunderaMilan Kundera
[1.4.1929]
slaví 95. narozeniny
1.4.: François VillonFrançois Villon
[1.4.1431(19.4.1432?)-1463(1467?)]
- 593. výročí narození
1.4.: Edgar WallaceEdgar Horatio Edgar Wallace
[1.4.1875-10.2.1932]
- 149. výročí narození
2.4.: Hans Christian AndersenHans Christian Andersen
[2.4.1805-4.8.1875]
- 219. výročí narození
2.4.: Émile ZolaÉmile Zola
[2.4.1840-29.9.1902]
- 184. výročí narození
4.4.: Václav ČtvrtekVáclav Čtvrtek
[4.4.1911-6.11.1976]
- 113. výročí narození
4.4.: Jan DrdaJan Drda
[4.4.1915-28.11.1970]
- 109. výročí narození
5.4.: Vítězslav HálekVítězslav Hálek
[5.4.1835-8.10.1874]
- 189. výročí narození
5.4.: Allen GinsbergIrwin Allen Ginsberg
[3.6.1926-5.4.1997]
- 27. výročí úmrtí
6.4.: Isaac AsimovIsaac Asimov
[2.1.1920-6.4.1992]
- 32. výročí úmrtí
6.4.: Vítězslav NezvalVítězslav Nezval
[26.5.1900-6.4.1958]
- 66. výročí úmrtí
7.4.: Johannes M. SimmelJohannes Mario Simmel
[7.4.1924-1.1.2009]
- 100. výročí narození
7.4.: Jaroslav DurychJaroslav Durych
[2.12.1886-7.4.1962]
- 62. výročí úmrtí
8.4.: Jakub ArbesJakub Arbes
[12.6.1840-8.4.1914]
- 110. výročí úmrtí
9.4.: Charles BaudelaireCharles Pierre Baudelaire
[9.4.1821-21.8.1867]
- 203. výročí narození
9.4.: Egon BondyEgon Bondy
[20.1.1930-9.4.2007]
- 17. výročí úmrtí
9.4.: Zdeněk ŠmídZdeněk Šmíd
[17.5.1937-9.4.2011]
- 13. výročí úmrtí

Náhodná ukázka:

Navždy mi zůstane utajeno, v jakých dalekých a hrůzostrašných končinách našel Denys Barry svůj konec. Byl jsem s ním tu poslední noc, kdy byl ještě mezi živými, a slyšel jsem jeho srdceryvné výkřiky, když se mu ta věc stala, venkovanům, ani policii, ani nikomu jinému v hrabství Meath se ho nepodařilo vypátrat, přestože důkladně prohledali celý kraj. Ještě dnes se zachvěji hrůzou, když zaslechnu vřeštění žab v bažinách nebo spatřím měsíc v opuštěné krajině.

Znal jsem Denyse Barryho dobře už v Americe, kde zbohatl, a blahopřál jsem mu ke koupi starého zámku poblíž močálu u ospalého Kilderry. Pocházel odtud jeho otec a Barry si tady, v kraji svých předků, chtěl užívat svého bohatství. Příslušníci jeho rodu, vládnoucí v Kilderry, si tu kdysi vystavěli zámek, který po léta obývali, ale ty časy už byly dávno pryč, zámek zůstával po generace prázdný a chátral. Po svém příjezdu do Irska mi Barry často psal, jak jeho zásluhou zámek opět roste do své bývalé krásy, věžička po věžičce, jak po opravených zdech šplhá břečťan tak jako před staletími a jak mu jsou venkované vděčni za to, že se díky jeho zlatu ze zámoří vrátily staré zlaté časy. Avšak za nějaký čas se objevily jisté potíže, venkované si ho přestali vážit a začali se houfně stěhovat, jako by utíkali před nějakou pohromou. A tehdy mi Barry poslal dopis s prosbou, abych ho navštívil, že je na zámku sám a kromě nových sluhů a dělníků, které si přivezl ze severu, nemá s kým promluvit.

Příčinou všech těch potíží, jak mi Barry po mém příjezdu na zámek sdělil, byl močál. Do Kilderry jsem dorazil na sklonku letního dne, kdy modravý močál a zelené stráně a hájky zářily v zapadajícím slunci a na vzdáleném ostrůvku se jako přelud leskly podivné staré ruiny. Západ slunce byl nádherný, venkované v Ballylough mě však varovali, že Kilderry je prokleté, a tak mi vysoké věže zámku, zalité ohnivým sluncem, začaly nahánět strach. Na nádraží v Ballylough na mě čekalo Barryho auto, protože Kilderry leží mimo železnici. Když venkované viděli auto s řidičem ze severu, tváře jim viditelně pobledly, uhýbali z cesty, a když zjistili, že mám namířeno do Kilderry, začali si něco šeptat. A ještě toho večera, jen jsme se s Barrym opět shledali, jsem se dozvěděl proč.

Venkované opustili Kilderry, protože se Denys Barry rozhodl dát velký močál vysušit. Jakkoli Irsko miloval, Amerika na něm přece jen zanechala své stopy a Barry těžce nesl, že tak rozsáhlá plocha, kde by se dala těžit rašelina a využívat zemědělská půda, leží ladem. Legendy a pověry spjaté s Kilderry nebral vážně a jen se smál, když mu venkované nejdřív odmítli pomoc, a pak ho dokonce prokleli a odešli i se svým skromným majetkem do Ballylough, jakmile zjistili, že je neoblomný. Místo nich najal Barry dělníky ze severu, a když utekli i sluhové, sehnal si stejným způsobem nové. Cítil se však mezi samými cizími lidmi osamělý, a proto mě požádal, abych mu dělal společnost.

Když jsem se dozvěděl, proč lidé Kilderry opustili, pobavilo mě to stejně jako mého přítele, připadalo mi to příliš přehnané, nepravděpodobné a absurdní. Vyhnal je strach z naplnění jakési nesmyslné legendy o močálu a o nelítostném strážném duchovi, sídlícím v podivných prastarých ruinách na vzdáleném ostrůvku, který jsem tehdy spatřil při západu slunce. Mezi lidmi kolovaly pověsti o světlech tančících při zatmění měsíce a o ledových větrech za teplých nocí, o bílých přízracích vznášejících se nad vodami a o bájném kamenném městě hluboko pod hladinou močálu. Tyto výplody fantazie však předčila představa, jediná, na které se shodli absolutně všichni, že kletba nemine toho, kdo se jen odváží vztáhnout ruku na rozlehlé narudlé třasovisko, nebo se ho dokonce pokusí vysušit. Jsou tajemství, říkávali venkované, která nesmějí být nikdy odhalena, tajemství, která leží skryta už od bájných dob, kdy děti Partholanu postihl mor. Podle Knihy dobyvatelů byli všichni tito synové Řeků do jednoho pohřbeni u Tallaght, ale podle vyprávění starých obyvatel Kilderry jedno město bylo ušetřeno a zachráněno svou patronkou, bohyní měsíce. Když se ze Scythie přihnali Nemédové ve třiceti lodích, město pohřbily pouze zalesněné svahy.

(...)

 

(H. P. Lovecraft, Měsíční močál)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist