Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Ozvalo se tiché šplouchnutí a kalné vody řeky se znovu zavřely.

Magráta se obrátila zády k řece a odcházela.

Hůlka se zabořila do hustého bahna, kde se jí jen občas dotkly nohy procházejících raků, kteří nemají kmotřičky sudičky, a proto jim nikdo žádná přání neplní. Hůlka se pomalu propadala hlouběji a hlouběji a nakonec se propadla, ostatně jako většina takových věcí, do hlubin minulosti.

Což bylo to nejlepší, co si mohli lidé přát.

Tři košťata vystoupala nad Genovu, zatímco narůžovělou východní oblohu stále ještě halila mlha.

Čarodějky se dívaly dolů, na zelené močály kolem města. Genova ještě dřímala. Dny po svátku Tučného oběda byly vždycky tiché, protože lidé dospávali, co zameškali. To zahrnovalo i Silvera, který se stočil do klubíčka v proutěných metlicích Stařenčina koštěte. Jeho loučení s paní Příjemnou bylo skutečně srdceryvné.

„Tak, tak to je celý ten vdolče vítal,“ prohlásila Stařenka filozoficky.

„Ani jsme se nerozloučily s paní Gogolovou,“ řekla Magráta.

„Já si myslím, že ona o našem odletu dobře ví,“

uklidňovala ji Stařenka. „Velmi chytrá a dobře informovaná žena, tahle paní Gogolová.“

„A vy věříte, že dodrží své slovo?“ zeptala se Magráta.

„Jistě,“ přikývla Bábi Zlopočasná.

„Je to svým způsobem velmi čestná žena,“ přidala se Stařenka Oggová.

„To máš pravdu,“ přikývla Bábi. „Kromě toho jsem jí naznačila, že bych se taky mohla vrátit.“

Magráta se podívala na metlu Bábina koštěte. Mezi ostatními zavazadly tam byla přivázána velká černá kulatá krabice.

„Nikdy jste si ten klobouk, který vám dala, ani nezkusila,“ nadhodila.

„Já se na něj dívala,“ odpověděla Bábi odměřeně, „ale nesedí mi.“

„Nevěřím, že by paní Gogolová někomu darovala klobouk, který by mu neseděl,“ zavrtěla Stařenka hlavou. „Co kdybychom na něj mrkly, co?“

Bábi si ztěžka povzdechla a sundala víko krabice. Když vytahovala klobouk, vypadlo z krabice několik velkých kusů zmačkaného hedvábného papíru, které zmizely v mlze hluboko dole.

Magráta i Stařenka Oggová na kloubouk zíraly s otevřenými ústy.

Samozřejmě že byly zvyklé na klobouky ozdobené nějakou tou květinou nebo kouskem ovoce - Stařenka sama vlastnila slamák zdobený třešněmi, který nosila ke zvláštním setkáním, kde se řešily otázky rodinné msty. Jenže tenhle klobouk byl ozdobený nejen třešněmi. Snad jediné ovoce, které bychom na něm nenašli, byl meloun.

„Je opravdu…, jak bych to řekla… tedy velmi.,, no… cizozemský,“ vypravila ze sebe Magráta.

„Tak honem,“ řekla dychtivě Stařenka, „nasaď si ho!“

Bábi to udělala s poněkud přihlouplým výrazem a zvětšila svou už tak dost slušnou výšku o dalších pětašedesát centimetrů, z nichž většinu tvořil ananas.

„Velmi barvité. Velmi… stylové,“ rozzářila se Stařenka. „Takový klobouk si nemůže dovolit nosit každý.“

„Ta granátová jablka vám opravdu velmi sluší,“ řekla Magráta.

„A co teprve ty citróny,“ jásala Stařenka.

(...)

(Terry Pratchett, Úžasná Zeměplocha - Čarodějky na cestách)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville