Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
O peciválu největším na světě
Kde bylo, tam bylo. - Než bylo to v sedmdesáté sedmé krajině, za červeným mořem, za skleněným vrchem a za dřevěnou skalou, kde žil jedenkráte král, který měl tři syny. Všichni tři byli již pořádní chlapi, ale starší dva byli zvedenější, znali již světské způsoby a každý je raději viděl než toho nejmladšího, kterého jmenovali Peciválem, poněvadž nic jiného nedělal celý boží den, než se popelil a smolil po domě. Když tedy synové dorostli, zavolal je otec jedenkráte k sobě, řka jim: "Synové moji, už jste chvála Bohu pořádní chlapi, mohli byste se už i vybrat do světa, abyste zkusili, jak to ve světě chodí. Jděte jen, jděte, ať vidím, zda z vás něco bude. Jdi nejdřív ty, nejstarší, a ukaž, co dovedeš." - Nejstarší syn srozuměv vůli otcově začal ihned konati přípravy na cestu. Vzal si hodně peněz z otcovy pokladnice, dobrého koně, pěknou zbroj, a když se ode všech rozloučil, vybral se na cestu. Celý rok putoval po horách, po dolinách, po holých pustinách, až přišel konečně k jednomu lesu, který byl celý měděný. "No, však jsem se už natoulal po tom božím světě", pravil sám k sobě, když dojel k tomu měděnému lesu, "ale aspoň mi nebude líto, vždyť takovouto zvláštnost leckde člověk nevidí. Ale utrhnu si jednu halouzku, nebo by mi doma nevěřili, že jsem byl až tu. Ach, jistě bude rád můj otec, až ji uvidí!"
Takto se těšil princ mysle, že bůhvíco vidí; když se dost na měděný les nadíval, utrhl si jednu větvičku, obrátil koně a jechal domů. - Přijížděje domů zdaleka již volal na otce, zdvihaje letorost vzhůru: "Otče, otče, byl jsem daleko; jak vidíte, tato ratolest je z měděného lesa!"
"Nepotěšil jsi mne, synu můj", odpověděl zarmoucený otec, "vždyť já tam, kam jsi ty po celý rok šel, chodím se svou ženou do svítání. Ty můžeš už jen sedět doma, neboť vidím, že ve světě příliš mnoho z tebe nebude. Nuže se ty vyber, synu můj prostřední, snad že ty vykonáš více."
Prostřední syn nedal se též dlouho pobízeti, ale přisvědčil, že věru půjde a hned se také na cestu připravoval. Jako bratr, tak i on vzal si na cestu hodně peněz, dobrého koně a pěknou zbroj, a když se všemi se rozloučil, odebral se na cestu. - Dlouho bloudil po lesích a po horách, a ještě nic zvláštního neviděl ani nezkusil. Za rok přišel k měděnému lesu. "Chvála Bohu, že jsem aspoň k tomuto lesu přišel. Hej, ale odtud se vrátit nesmím, nebo by mne otec vyhuboval jako staršího bratra. Musím jít ještě dále, abych více zkusil." - Po této samomluvě si utrhl větvičku měděnou a jel dále. - Bloudil zase poznovu celý rok, až konečně přijel k lesu stříbrnému. "Hej, tu můj bratr nebyl, zaradoval se, "a kde by se tu vzal, vždyť tu přede mnou asi ani živého ducha nebylo. Ach, bude rád můj otec, až mu vypovím, kde jsem byl a co jsem viděl. Ale musím si ulomit z tohoto stříbrného lesa jednu větvičku, aby mi uvěřili." - I odlomil si stříbrnou ratolest, potom se chvíli rozmýšlel, má-li přece jeti dále, ale vida za lesem veliké skály, myslil si: "Co bych já se tam toulal, ještě bych mohl přijíti o koně" - a raději se vrátil pěkně krásně domů. - Když dojížděl k domovu, zdaleka ukazoval haluz měděnou a stříbrnou volaje na otce: "Otče, otče, jak jsem já vám byl daleko! Jak vidíte, tato větvička je z měděného lesa a tato ze stříbrného. Ach, jak mnoho jsem já viděl a zkusil, chlubil se.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů