Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
(4)
„Odpusťte, prosím,“ řekl nadmíru zdvořile. „Opravdu madame neznám, nikdy jsem ji neviděl. Jenom bych se jí rád zeptal, kde bych našel jejího manžela, abych za ním nemusel tam, kde pracuje.“ Laurence se nejdřív obrátila s vítězným pohledem k Fernandovi: „Tak vidíte, vy žárlivče, že to není, co jste si myslel!“
Pak se teprve zeptala Maigreta:
„Tak copak zase náš Francis proved?“
Dveře pár kroků odtud vedly do nudlovitě úzké a dlouhé, slabě osvětlené místnůstky, kam vnikala jen trochu denního světla příliš vysoko položeným vikýřem, takže se tam celý den svítilo. Celou délku téhle nudle zabíral stůl a dvě lavice jako v kasárnách. Byla to jídelna pro zaměstnance; momentálně se až úplně vzadu mlčky ládovali dva hoteloví sluhové. Sem Laurence zavedla komisaře, aby do něj nestrkali pobíhající číšníci.
„Vy jste od policie, ne? Víte, mně na tom nesejde. Bylo by jen dobrý, aby mu něco přišili, mně by to pomohlo získat lehčejc rozvod. Že, Fernande?“
Měla krátké masité nohy, ale byla svěží, s vesele nahoru ohrnutým nosem.
„Když si pomyslím, že já sama platím na kluka, protože ta líná kůže o nějakým placení nechce ani slyšet…“
„Vy s ním nežijete?“
Odpověděl Fernand, aby byla jednou provždy jasno:
„Jsme spolu už dva roky.“
„Nevíte, jestli má ve městě nějaký podnájem?“
Tlustá Laurence se rozesmála.
„Padnájem a všechno, co k tomu patří, jo! I pantofle u postele…“
Náhle se v ní ozvala nedůvěra:
„Nejste od zdejší policie?“
„Jsem z Paříže.“
„Místní lidi by přece jen měli vědět, že Francis to válí s Popinou…“
„Popinou?“
„Jo, se starou Popineauavou… co prodává ryby… Má výnosnej krám na rohu ulice Republiky…
Pěkná mrcha. Tu nikdo nepřečurá. Převálcovala už tři manžely, a přitom to byli festovní chlapi, ta má pořádně co dělat kolem hrobů na Dušičky. Chudák Francis to taky dlouho nevydrží… Přitom teda fakt nevím, čím tu babu vlastně oblažuje… V každým případě ho tam najisto najdete po desátý večer. Poslyšte, pane, je to něco vážnýho?“
Maigret neodpověděl, raději ji nechal mluvit, aby se víc dověděl.
„Je to silnější než on… Prostě musí krást, třeba jen drobnosti… Přitom to nedělá proto, že je chce prodat, dává je ženským… Pořád je musí něčím ohromovat…“
Rozesmála se a koukla spiklenecky na Fernanda:
„Člověk ženský ohromuje, čím může, že, pane?“
# # #
Maigret poobědval sám ve svém rohu a tvářil se dnes jinak, než jak ho znali v hotelu Bel Air. Marně na něj čekal pan Léonard na večerní popovídání v místnosti za jídelnou. Jen dojedl, vyšel na procházku do tmy, přerušované světly plynových lamp; mořské vlny toho večera fosforeskovaly. Bylo ještě brzy, sotva půl deváté. Prošel kolem doktorova domu, svítilo se tam. Pak kolem přístavu a malých bister, kam člověk musí vstoupit, chce-li se na moment posadit. Těžko by dovedl přesně vyjádřit, co si myslí. Bylo to prchavé, trochu nesouvislé. Začínalo to sestřičkou Marií. Nasládlou atmosférou kláštera, která se odrážela i na samotné paní Maigretové. Pokračovalo to doktorem a jeho patricijským domem, jeho klidnou řečí a ostrými pohledy. Pak ho náhle děvčátko se světlými vlásky nasměrovalo k špinavému zákulisí hotelu Bel evue a na scéně se objevil řezník Fernand a vzrušením rozchechtaná tlustá Laurence. V uličkách, kde čas od času zasvítil žlutavý obdélník malé výlohy, bylo málo chodců, většina oken byla otevřená, lidé šli brzy spát, z ulice člověk mohl skoro zahlédnout, jak se převracejí v postelích zavlhlých potem. Jak tak procházel kolem nějakého tmavého okna, zaslechl tu a tam šepot, tak blízko, že měl dojem, jako by někoho překvapil v jeho nejdůvěrnějším soukromí, a byl jako na klinice v pokušení chodit po špičkách.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů