Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
Kapitola sedmá
LOUISIN POKLAD
Zatímco čekali, zmocnil se náhle Maigreta nepříjemný dojem, že si prohlíží přítele lupou. Chabot mu připadal ještě zestárlejší, ještě vyhaslejší, než když předevčírem přijel. Bylo v něm jen právě tolik životnosti, energie, osobitosti, aby vedl existenci, jakou vedl, když se však od něho náhle vyžadovalo větší úsilí, jak tomu bylo právě teď, hroutil se a styděl za svou pasivitu. To však nebylo otázkou věku, to by komisař odpřísáhl. Musil být vždycky takový. To Maigret se kdysi zmýlil, v době, kdy byli studenty a kdy příteli záviděl. Chabot byl pro něho tehdy prototypem šťastného mládence. Ve Fontenay matka, která ho obskakovala a vítala v pohodlném domě, kde věci měly solidní a definitivní vzhled. Věděl, že zdědí kromě tohoto domu dva či tři statky, a každý měsíc dostával tolik peněz, že mohl půjčovat kamarádům.
Uplynulo třicet let a Chabot se stal tím, čím se měl stát. Dnes to byl on, kdo se obracel na Maigreta s prosbou o pomoc.
Minuty uplývaly. Soudce předstíral, že studuje spis, ale jeho pohled nesledoval strojem psané řádky. Telefon ne a ne zazvonit.
Vytáhl z kapsy hodinky.
„Cesta tam netrvá vozem ani pět minut. Právě tolik nazpět. Měli by...“
Bylo čtvrt na jednu. Bylo třeba dopřát těm dvěma pár minut, aby se porozhlédli v domě.
„Jestli se nepřizná a jestli do dvou tří dnů nenajdu nezvratné důkazy, budu moci požádat o předčasné penzionování.“
Jednal pod vlivem strachu z většiny obyvatel. Teď ho děsilo, jak zareaguje Vernoux a jemu rovní.
„Za deset minut půl jedné. Rád bych věděl, co dělají.“
Za pět minut půl jedné vstal, příliš nervózní, než aby vydržel sedět.
„Ty nemáš vůz?“ zeptal se ho komisař.
Vypadal rozpačitě.
„Míval jsem, jezdíval jsem s ním v neděli, abych vyvezl maminku na venkov.“
Bylo podivné slyšet o venkově od někoho, kdo bydlel ve městě, kde se krávy procházely pět set metrů od hlavní třídy.
„Teď, když už matka chodí jen na nedělní mši, co bych dělal s autem?“
Stal se z něho možná skrblík? Bylo to pravděpodobné. Ne tak docela jeho vinou. Má-li člověk nějaký ten majeteček jako on, nutně se bojí, aby o něj nepřišel. Od svého příjezdu do Fontenay měl Maigret dojem, že pochopil věci, na něž nikdy nepomyslel, a vytvořil si o městečku zcela jiný obraz než dříve.
„Určitě se něco stalo.“
Oba policisté byli pryč už víc jak dvacet minut. Prohledat Louisin byt o dvou místnostech nezabralo mnoho času. Alain Vernoux nebyl člověk, který by utíkal oknem, a bylo těžké představit si honičku na člověka v ulicích kasárenské čtvrti.
Jednu chvíli jim svitla naděje, to když zaslechli motor auta supějícího do svahu ulice, a soudce strnul v očekávání, auto však přejelo bez zastavení.
„Nerozumím tomu.“
Popotahoval se za své dlouhé prsty, porostlé světlými chloupky, vrhal na Maigreta letmé pohledy, jako by ho snažně prosil, aby ho uklidnil, komisař však jako by si umanul tvářit se nevyzpytatelně. Když krátce po půl jedné telefon konečně zazvonil, Chabot se na přístroj doslova vrhl.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů