Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
Kapitola sedmá
Random se vyděsil, když jsme vstoupili do knihovny dva. Vstal a byl na svých krátkých nohách menší než my. Svou pozornost upřel na Billa.
„Merline, kdo je to?“ zeptal se.
„Tvůj právní zástupce, Bill Roth,“ řekl jsem. „Vždycky jsi s ním jednal prostřednictvím agentů, takže jsem myslel, že bys byl rád —“
Bill si chtěl kleknout na jedno koleno. „Vaše Výsosti,“ řekl, ale Random ho chytil za rameno.
„Nechte těch hloupostí,“ řekl. „Nejsme u dvora.“ Sepjal ruce a řekl: „Říkejte mi Randome. Vždycky jsem vám chtěl osobně poděkovat za práci, kterou jste věnoval té smlouvě. Nikdy jsem se ale k tomu nedostal. Jsem rád, že vás poznávám.“
Nikdy jsem neviděl, aby Bill zůstal bez řeči, ale teď jen zíral. Na Randoma, na komnatu, na vzdálenou věž za oknem.
Konečně za chvíli zašeptal. „Je to skutečně...“
„Mám dojem, že jsem viděl, jak se k tobě někdo hrne,“ řekl Random a prohrábl si své světlé rozcuchané vlasy. „A tvoje poslední slova na Zemi jistě nebyla určena mně?“
„Měli jsme malý problém,“ odpověděl jsem. „To je také důvod, proč jsem s sebou přivedl Billa. Někdo se mne snažil zabít a —“
Random zvedl ruku. „Pro tuhle chvíli mne prosím tě ušetři podrobností. Budu je chtít znát později – nechme to na později. Probíhá tady ještě víc hanebností než obvykle a ta tvoje historka může být jejich součástí. Ale musím si nejdřív trochu vydechnout.“
Teprve v té chvíli jsem si povšiml hlubokých vrásek na jeho jinak mladistvém obličeji a uvědomil jsem si, že je přetažený.
„Co se stalo?“ zeptal jsem se.
„Caine je mrtev. Zavražděn,“ odpověděl. „Dnes ráno.“
„Jak se to stalo?“
„Byl pryč ve Stínu Deiga – je to vzdálený přístav, s nímž obchodujeme. Byl s ním Gérard, měli obnovit starou obchodní smlouvu. Někdo ho střelil přímo do srdce. Byl okamžitě mrtvý.“
„Chytili lučištníka?“
„Jakého lučištníka? Byl zastřelen z pušky ze střechy domu. A střelec utekl.“
„Myslel jsem, že střelný prach se v těchto místech nedá používat.“
Rychlým gestem obrátil ruce dlaněmi vzhůru.
„Deiga je zřejmě dost daleko ve Stínu, aby účinkoval. Nikdo se tady nepamatuje, že by tam někdo nějaký zkoušel. To byl taky důvod, proč tvůj otec jednou přinesl směs, která tady účinkovala.“
„To je pravda! Málem jsem na to zapomněl.“
„Pohřeb je zítra —“
„Bille! Merline!“
Moje teta Flora – která odmítla všechny Rossettiho nabídky – podle jedné mu měla dělat modelku – vešla do pokoje. Vysoká, štíhlá a zářící pospíchala k Billovi a políbila ho na tvář. Nikdy jsem ho předtím neviděl se začervenat. Zopakovala si to se mnou také, ale mně to tak nevzalo, protože jsem si vzpomněl, že kdysi hlídala mého otce.
„Kdy jste se tu objevili?“ Hlas měla také krásný.
„Právě teď,“ řekl jsem.
Okamžitě se do nás obou zavěsila a pokusila se nás odvést pryč.
„Floro!“ promluvil Random.
„Ano, bratře?“
„Můžeš si odvést pana Rotha, ale ještě nějakou dobu tady Merlina potřebuju.“
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů