RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
10 U ATEJBŮ
Když jsem za tři čtvrtě hodiny vstupoval s Halefem do Albaniho příbytku, čekal už náš nový známý úplně připraven.
„Jen pojďte, pojďte! Davádží nás očekává. Anebo byste nejdřív něco pojedli?“ ptal se mě.
„Ne.“
„Vezmeme si tedy jídlo s sebou. Mám zde plnou brašnu.“
„Chcete zažít dobrodružství a berete si s sebou potraviny? Pryč s nimi! Když budeme mít hlad, vyhledáme duár, stanovou vesnici. Tam najdeme datle, mouku, vodu a snad i čekir.“
„Čekir? Co je to?“
„Koláč upečený z umletých kobylek.“
„Fuj!“
„Jen nechte být, chutná to výborně. Pro toho, kdo jí ústřice, hlemýždě, žabí stehýnka, vlaštovčí hnízda a tvarůžky, pro toho musí být kobylky lahůdkou. Víte, kdo delší čas pojídal kobylky a med divokých včel?“
„Myslím, že to byl kdosi z bible.“
„Ano, a byl to velký světec. — No, tak na cestu. Máte přikrývku?“
„Zde je.“
„Dobrá. Na jak dlouho jste si najal velbloudy?“
„Na celý den.“
„S doprovodem davádžího nebo jeho Udí?“
„Bez doprovodu.“
„To je dobře. Budete mu sice muset dát zálohu, ale zato pojedeme docela nerušené. Pojďte!“
Davádží, muž, který půjčoval velbloudy, bydlel hned o dva domy dál. Okamžitě jsem viděl, že to není Arab, ale Turek. Na dvoře stáli tři velbloudi, nad nimiž by člověk zaplakal.
„Kde máš stáj?“ zeptal jsem se ho.
Ukázal na zeď, rozdělující dvůr na dvě poloviny.
„Otevři dveře!“
„Proč?“
„Protože se chci podívat, jestli tam máš ještě nějaké hadžíny.“
„Mám.“
„Ukaž mi je.“
Turek mi zřejmě moc nedůvěřoval, ale otevřel a nechal mě nahlédnout do chléva. Leželo tam osm překrásných jezdeckých velbloudů. Přistoupil jsem blíž a prohlížel jsem si je.
„Davádží, kolik ti platí tento vznešený bej za ty tři velbloudy, které jsi nám osedlal?“
„Pět mahbubzechinů za všecky tři.“
„A za takovou nehoráznou cenu dostáváme soumary se zraněnýma nohama a kopyty? Podívej se, jsou tak hubení, že jim můžeš žebra spočítat, pysky jim visí dolů jako tvůj roztrhaný rukáv, a hrby — ó davádží, vždyť nemají vůbec žádné hrby! Jsou jistě po velké a namáhavé cestě. Vyhubli a nemají sílu, unesou sotva sedlo. A ta sedla — ta vypadají! Podívej, davádží! Co se to prochází po té pokrývce? Hni sebou a dej nám jiné velbloudy, jiné pokrývky a jiná sedla!“
Podíval se po mně nedůvěřivě a zlostně.
„Kdo jsi, že mi chceš takhle rozkazovat?“
„Podívej!“ odpověděl jsem přísně. „Vidíš pádišáhovo buyrultu? Mám mu vyprávět, jaký jsi podvodník a jak svá ubohá zvířata k smrti týráš? Rychle, osedlej tamhlety tři hadžíny, ty hnědé vpravo a toho šedého v rohu, jinak ti můj karabáč pomůže!“
Beduín by po těchto slovech sáhl po pistoli nebo po noži; ale tento muž byl Turek. Rychle uposlechl a brzy tu před námi klečeli tři jeho nejlepší velbloudi čistě osedlaní. Obrátil jsem se k Halefovi:
„Ted efendimu ukaž, jak musí nastoupit!“
Halef to učinil a já jsem pak stoupl velbloudovi, na němž měl jet Albani, na složené přední nohy.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů
