Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
XVI.
V tu chvíli, kdy Helenka na dvorku přistoupila k brance a lokty zavěšena o hrazení plotu dívala se k černým hřebenům lesů, Ríša dostal návštěvu.
Seděl ve svém pokoji sám a sám a jak míval ve zvyku, v koutku divanu se přikryl hojnými oblaky dýmu.
Přemýšlel.
Hodiny v nárožním pokoji stále tak jednotvárně tikaly do prázdna komnaty, vlaštovky v tichém ruchu křídel švihotaly do rozevřených oken, jedna z nich dokonce zabloudila i dovnitř, zakroužila dvakrát, třikrát pod šerým stropem a cvrknuvši v letu opustila cizí obydlí. Ríša tak byl zabrán do svých úvah, že si vlaštovky ani nevšimnul.
V tom zaklepal kdosi na dvéře, jednou, dvakrát; bílé mraky dýmu se rozvalily a přítmím klášterní jeho cely ozvalo se hlučným barytonem pronesené:
„Dále.“
Dvéře se otevřely, a do pokoje vešla vážná, tajemná, v husté černé závoje zastřená osoba ženského pohlaví.
Ríša galantně se vyhoupnul ze svého pohodlí, odložil cikánku do kouta a marně potlačuje v sobě rozpaky, v domácích střevících předstoupil před neznámou bytosť. Kloně se před ní hluboko až po pás, pravil:
„Mám česť?“
„Svědomí — — —“
„Těší mě velice — — —“ pravil Ríša a znovu se poklonil.
Neznámá se rozhlížela pátravě kolem, zatím co Ríša odhodil pohozený kabát s jedné z rozestavených židlí a nabízel ji vzácné návštěvě.
„Posaďte se, prosím,“ pravil a zmateně zatěkal očima kolem; „je tu kouř — odpusťte, nečekal jsem tak vzácné návštěvy.“
„Ó ne, děkuji, já ráda sedím v kouři.“
Mlčení.
Ríša nic, ona nic, seděli tiše naproti sobě.
„Už jsme se dlouho neviděli,“ pravil konečně Ríša více ze zdvořilosti než z upřímnosti.
A Ríša usadil se zase do tmy ke zdi přistaveného divanu.
Uhýbal.
Vzácný host už neodpověděl; přisedl, dvěma prsty vyhrnul svůj hustý závoj a pod obnaženým čelem vyhlédly na Ríšu dvě přísné, jako peklo černé oči.
Ríša sehnul se pod stůl a rukou urovnával shrnutý koberec. Teprve za chvíli dodal si srdce a se strojenou klidností upřel na bledou, smutnou tvář zase svoje dvě oči.
Pohledy obou se srazily.
Host se jemně usmál, ale zvážněl zas a nachýlil se ku předu tak, jakoby se chystal k dlouhé, ale klidné rozprávce.
„Tož, co ty to vyvádíš s Helenkou!?“ zněla první rozhodná, klidně pronesená otázka.
„Já? — Nic.“
„Teď sedí doma a pláče.“
„I nepláče — nemám strach. A když, popláče si a bude dobře zas,“ odpověděl lehce Ríša. „Ostatně —“ chtěl ještě dodat, ale umlkl.
Oči hleděly přímo na něj a do duše se mu zrovna vpíjely.
„Víš ty, že jsi provedl něco, zač bys zasloužil s každé strany po jedné?“
Ríša se krotil k mírnosti.
„Ne, to nevím.“
„Myslil’s, že máš před sebou děvče, s kterým vymetat můžeš všechny kouty a smetiště svých ‚zkušeností‘? —“
„Ne, to jsem nemyslil,“ odpověděl Ríša tímtéž klidným, spíše ironisujícím, než opravdovým tonem.
„Jak tedy vysvětlíš svoje jednání?“
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů