Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub)     za 183  110 Kč (-40%)

Kalendárium:

29.3.: Jo NesbøJo Nesbø
[29.3.1960]
slaví 64. narozeniny
29.3.: Jiří WolkerJiří Wolker
[29.3.1900-3.1.1924]
- 124. výročí narození
30.3.: Paul VerlainePaul Verlaine
[30.3.1844-8.1.1896]
- 180. výročí narození
30.3.: Karl MayKarl Friedrich May
[25.2.1842-30.3.1912]
- 112. výročí úmrtí
31.3.: Michal VieweghMichal Viewegh
[31.3.1962]
slaví 62. narozeniny
31.3.: Ota PavelOta Pavel
[2.7.1930-31.3.1973]
- 51. výročí úmrtí
1.4.: Nikolaj GogolNikolaj Vasiljevič Gogol (Николай Васильевич Гоголь)
[1.4.1809-4.3.1852]
- 215. výročí narození
1.4.: Milan KunderaMilan Kundera
[1.4.1929]
slaví 95. narozeniny
1.4.: François VillonFrançois Villon
[1.4.1431(19.4.1432?)-1463(1467?)]
- 593. výročí narození
1.4.: Edgar WallaceEdgar Horatio Edgar Wallace
[1.4.1875-10.2.1932]
- 149. výročí narození
2.4.: Hans Christian AndersenHans Christian Andersen
[2.4.1805-4.8.1875]
- 219. výročí narození
2.4.: Émile ZolaÉmile Zola
[2.4.1840-29.9.1902]
- 184. výročí narození
4.4.: Václav ČtvrtekVáclav Čtvrtek
[4.4.1911-6.11.1976]
- 113. výročí narození
4.4.: Jan DrdaJan Drda
[4.4.1915-28.11.1970]
- 109. výročí narození
5.4.: Vítězslav HálekVítězslav Hálek
[5.4.1835-8.10.1874]
- 189. výročí narození
5.4.: Allen GinsbergIrwin Allen Ginsberg
[3.6.1926-5.4.1997]
- 27. výročí úmrtí
6.4.: Isaac AsimovIsaac Asimov
[2.1.1920-6.4.1992]
- 32. výročí úmrtí
6.4.: Vítězslav NezvalVítězslav Nezval
[26.5.1900-6.4.1958]
- 66. výročí úmrtí
7.4.: Johannes M. SimmelJohannes Mario Simmel
[7.4.1924-1.1.2009]
- 100. výročí narození
7.4.: Jaroslav DurychJaroslav Durych
[2.12.1886-7.4.1962]
- 62. výročí úmrtí
8.4.: Jakub ArbesJakub Arbes
[12.6.1840-8.4.1914]
- 110. výročí úmrtí
9.4.: Charles BaudelaireCharles Pierre Baudelaire
[9.4.1821-21.8.1867]
- 203. výročí narození
9.4.: Egon BondyEgon Bondy
[20.1.1930-9.4.2007]
- 17. výročí úmrtí
9.4.: Zdeněk ŠmídZdeněk Šmíd
[17.5.1937-9.4.2011]
- 13. výročí úmrtí

Náhodná ukázka:

Saul Bellow: The Dean’s December

Immanuel Kant napsal: dvě věci mě vždy uvádějí v úžas – hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Tahle okřídlená slova by mohla být mottem nejnovějšího románu Saula Bellowa The Dean’s December neboli Děkanův prosinec. Kritické přijetí díla nebylo ve Spojených státech jednoznačné, ale v jedné věci se recenzenti celkem shodli: že Bellow je patrně nejlepší žijící americký spisovatel. S tím lze souhlasit. Bellow dovede klást otázky, které provokují, aniž se sám prezentuje jako mudrc, jenž zná nejlepší řešení. Zdá se mi, že takový postoj je charakteristický pro mnohá dobrá díla moderní literatury. Asi jen pisálkové mají dnes odvahu přispěchat s jednoznačnou odpovědí.

Námět nového Bellowova románu najdeme v americké literatuře zřídka: společenské zlo nejen v USA. ale také na Východě. Srovnání je vyjádřeno – jak tomu v literatuře, pokud to jde, má být – nikoli románem-diskusí, ale dramaticky vyplývá ze zkušeností děkana Corda v rodném Chicagu, konfrontovaných s poměry v Bukurešti, kam děkan odjede se svou rumunskou ženou navštívit její umírající matku.

Před odjezdem do Evropy zapletl se Corde do dvou nepříjemností, které mohou vyústit v skandál a možná znamenat konec jeho univerzitní kariéry. Bílého studenta Lestera zavraždí černý pasák Emory a jedna z jeho oveček, kolej vypíše odměnu na dopadení vraha a děkan, jenž Lestera osobně znal, se v případu hodně angažuje. Současně s vražednou aférou vyjdou taky v Harper’s Magazine Cordovy články o chicagských slums a o městské administrativě, která zrovna – v procesu, kde svědci byli jasně podplaceni – odstranila černošského ředitele věznice Ridpathe, údajně pro týrání vězňů, ve skutečnosti však za to, že klepl přes prsty podvodné dodavatele potravin a ve věznici vůbec zavedl, mnohým nepříjemný, pořádek. Lumpové měli však konexe na radnici a Ridpath musel jít.

Články taky podle pravdy vylíčily zlé poměry v černošských slumech, aniž však přitom lichotily jejich obyvatelům. Právě to si bílí radikálové vezmou za záminku kampaně proti děkanovi a prohlásí ho za rasistu, který prý černochy a Portorikánce líčí jako zvířata. Na Corda se tak snese příval kritiky doslova ze všech stran: liberálové v něm vidí reakcionáře, konzervativci blázna, urbanisti shledávají jeho názory ukvapenými a sociologové se vysmívají jeho návrhu, že proti svodům drog by černé děti ve škole měly číst Shakespeara. To, že se zastal Ridpathe, děkanovi jenom přitíží: v bývalém řediteli věznice spatřují totiž radikálové „strejčka Toma“, černého buržousta, jenž reformami oddaluje radikální, jedině prý účinné, řešení.

V téhle prekérní situaci odlétá děkan s manželkou Minnou do Bukurešti a ocitá se v jiném slumu: v krutém policejním státě. Minnina matka Valerie leží ve stranickém sanatoriu, kde jsou k dispozici účinné západní léky a nejlepší lékaři. Přitom členkou Strany není. Totiž: kdysi bývala. Před třiceti lety se dokonce stala ministryní zdravotnictví, ale tajná policie ji dala do souvislosti s politickými procesy, jimž padla za oběť například Anna Paukerová. Valerii sice neodsoudili, sesadili ji však z ministerského křesla a vyloučili ze Strany. Její manžel, přední rumunský mozkový chirurg, byl praktikující křesťan, jenž kdysi odmítl uvěřit tzv. buržoazní propagandě o povaze komunismu a příchod nového systému po válce uvítal. Byl příliš mezinárodně známý, aby ho zlikvidovali, a odstranili ho tedy směrem vzhůru: jmenovali ho rumunským velvyslancem v USA. Zklamání poměry, které pomáhal nastolit, jej však zabilo dřív, než mohl úřad nastoupit. Valerie se později dožila rehabilitace, dokonce jí znovu nabídli členství ve Straně, ona však odmítla. Celých třicet let po svém pádu se věnovala pouze dvěma věcem: aspoň částečnému odčinění své viny a pokusům dostat dceru na Západ. To druhé se jí podařilo: Minně povolili studijní cestu do Anglie, odkud se nevrátila. V USA se později stala úspěšnou astronomkou a vdala se za děkana Corda.

(...)

 

(Josef Škvorecký, Hlas z Ameriky)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist