Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Kapitola šestá jedná se o Vavřincovi

Na druhý den jsem se dozvěděl, co se dálo v Skočdopolově domě. Ti lidé byli vyhnáni na zlou horu.

„Hr na vás z konopí, jen na vás!“ křičel soudce, vcházeje s jakýmisi papíry do světnice. Byla plná ženských a Skočdopole, potřásaje jim rukama, opakoval již po druhé, že tato návštěva znamená nebýti hotov s prací.

„Vy se nikdy neukvapíte s koncem, vám je to přece jedno,“ pravila jeho žena, „neviděla jsem, že byste kdy něco dokončil.“

„To mi právě zachovává mladost,“ odpověděl Skočdopole, „věčně něco počínati, převraceti, hledati, kutiti, ztráceti a nabývati, to jest moje živobytí.“

„Zapomněl jste na vyražení se čtenářkami našeho strýce, neboť co by v tom bylo, abyste neznal holku, která k němu dochází,“ pravila paní Zámišová. Na rozdíl od nás se Skočdopole nepolekal tohoto útoku a odpověděl se smíchem, že má každý hřích omluvu. “Čemu se však podivuji,“ děl, „je to, že nazýváte návštěvnici čtenářkou.“

Skočdopole je tak zcela neznalý úskoků, že nemohl být ani soudcem! Z tohoto prořeknutí vzniklo obšírné dotazování a Skočdopole se smál a obracel a žižlal si prst, nevěda, jak věc napraviti.

„To je hromské trapidlo, ten náš člověk,“ řekla paní Skočdopolová, ale ještě teď slyším zníti uspokojení v tomto povzdechu, neboť můj přítel navzdory všemu, co provedl, je hoden lásky. Mně se aspoň líbí.

Odpoledne vrátil se znenadání Vavřinec a vpadl právě doprostřed výtek. Jeho žena a dvě dcery paní Zámišové stály kdesi u včelína a tak byla vhodná chvíle vytahati holoplíště za uši.

„Ty tuláku,“ pravila paní Skočdopolová, „což se nestydíš přicházeti domů jako na dovolenou z vojny? Starý otec aby hospodařil a mladý pán běhá po světě. Věru, Skočdopole, zasluhoval jste si lepšího syna a lepšího manžela pro nešťastnou Lucii.“ Když paní domluvila, poslala Vavřince, aby se převlékl a přišel k obědu. Zatím se vrátily slečny s mladou paní. „Vavřinče,“ řekla, když se přivítali, „ty na nás zapomínáš, cožpak tě tak příliš zaměstnává úřad?“ Vavřinec byl po vzoru svého otce právníkem a před nedávným časem mu byl svěřen nevýznamný úřad u politické správy. Domníval jsem se, že bude dojat něžnou výčitkou, ale hubeňour jí nedbal, odpovídaje políbením jako chlap vracející se s moře, jemuž se nesluší vypravovati hned po návratu, že kvočna zastudila vejce.

„Mohu ti říci,“ děl mezi dvěma sousty, „že se již nevrátím. Požádal jsem, aby mě zbavili služby, a dříve než uplyne měsíc, budu u soudu. Chtěl bych být, otče, státním zástupcem.“ Starému stoupl ruměnec do tváře a uplynula dobrá chvíle, než procedil mezi zuby, že se ještě uvidí a že s Vavřincem promluví mezi čtyřma očima.

Byl jsem šťasten, vida sličnou Lucii v dobré míře. Zdálo se mi, že její krása daleko zastiňuje státní zastupitelství, a všechny úřady se mi zdály hotovou prťárnou u srovnání s jejím prstíkem, jehož růžový nehet je označen dvěma měsíčky, prvý je při kořeni a druhý na konci drápku. Mladí lidé se k sobě měli zamilovaně a podobalo se, že až odejdeme, Vavřinec nebude příliš plísněn.

(...)

(Vladislav Vančura, Hrdelní pře anebo přísloví)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville