<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Boris Pasternak

DOKTOR ŽIVAGO
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti
<   2    

 

Doktor Živago byl poprvé uveřejněn roku 1957 v zahraničí (v Rusku až 1988), a posléze i zfilmován. Tento román byl oceněn rokuá 1958 Nobelovou cenou.

Nejrozsáhlejší Pasternakovo dílo je spisovatelovou osobní výpovědí k převratným událostem v Rusku v 1. polovině 20. století. Román je rozdělen do 231 krátkých kapitol. Podstatu díla tvoří 15 částí, které líčí osudy titulního hrdiny Jurije Živaga od roku 1903 až do jeho smrti začátkem 30. let.

Obsah

Vyprávění začíná pohřbem Marji Nikolajevny, matky desetiletého Jurije Andrejeviče Živaga. Jeho otec, "známý boháč, dobrák a větroplach", rodinu před časem opustil a prohýřil mnohamiliónový majetek a nakonec spáchal sebevraždu skokem z jedoucího vlaku. Osiřelý chlapec je strýčkem dán na vychování do moskevské rodiny profesora agronomie Gromeka. Vnímavý a literárně nadaný Jurij prožívá se svými přáteli jako gymnazista bouřlivé události roku 1905. Po absolvování medicíny se věnuje lékařské praxi a literární činnosti. Ožení se s dcerou svých pěstounů Toňou, s níž vyrůstal, ale brzy po narození syna je nucen narukovat do války. Jeho osudovou láskou je ale Larisa Fjodorovna, dcera poruštělé Francouzsky a belgického inženýra. Je provdaná za univerzitního spolužáka a revolucionáře Pavla Antipova. Během svých studií se s ní Jurij již několikrát letmo setkal. Hlubší náklonnost mezi nimi vznikne za války, kdy Lara dělá ošetřovatelku v meluzejevské nemocnici, kde se Jurij léčí ze zranění. K dalšímu osudovému setkání dojde v uralském Jurjatinu, kde se oba ocitnou v porevolučních zmatcích. Lara je středoškolskou učitelkou a Jurij s rodinou hospodaří na blízké usedlosti ve Varikinu, dříve patřící Živagovým.

Události občanské války hluboce zasáhnou do jejich osudů. Živago je zajat partyzány a pod pohrůžkou zastřelení musí v oddílu pracovat jako lékař. Po několika neúspěšných útěcích se mu podaří po osmnácti měsících uprchnout a vrátit se podél magistrály do Juratina. Žije tu s Larou a její dcerou, neboť jeho rodina dojela do Moskvy v domnění, že zahynul. Zanedlouho Toňa s otcem a dvěma dětmi emigrovali do Francie. Šťastný život Jurije však netrvá dlouho. Z Varikina, kam se uchýlili a kde znovu Jurij literárně pracuje, Lara s dcerou odjíždí na naléhání svého prvního nemilovaného svůdce, advokáta Komarovského, do autonomní oblasti u čínských hranic. Jurij cestu s nimi odmítá a po setkání s Lařiným manželem Antipovem, anarchistickým revolucionářem a pronásledovaným psancem, který Laru ve jménu revoluční disciplíny opustil, se vrací zpět do Moskvy. Předtím se ještě nešťastný Antipov, který se seznámil s Lařiným osudem, zastřelí. S uplatněním Jurijovi pomáhá, jako již mnohokrát, jeho nevlastní bratr Jevgraf, který má významné postavení.

Jurij se znovu ožení, má dvě děti, žije však stále v pochybnostech. Opouští proto načas svou rodinu a umírá při cestě tramvají na srdeční infarkt. Pohřbu, který zařizuje Jevgraf, se osudnou náhodou zúčastní i Lara, která v té době přijela od čínských hranic do Moskvy. I její osud se po Juriově smrti tajuplně uzavírá někde "v některém z nesčíslných koncentračních táborů daleko na severu".

Šestnáctou část (Epilog), odehrávající se ve válečném roce 1943, ve vyprávění dvou Živagových přátel, nyní důstojníků Gordona a Dudorova, postižených represemi 30. let, doplňuje Živagův příběh. Oba dávní přátelé se setkali na frontě s vojenskou skladnicí Táňou, jejíž osud je přesvědčil, že jde o Jurijovu a Larinu dceru. Závěrečná kapitola této části vyjadřuje naději obou zestárlých přátel, vyslovenou v roku 1953 v "tichém letním večeru nad Moskvou" při četbě Jurijových básní a úvah sesbíraných Jevgrafem, že "rozjasnění a uvolnění", které jako předzvěst svobody očekávali již po válce, je konečně tady.

Sedmnáctou, závěrečnou část románu, tvoří Básně Jurije Živaga. Jsou pocitovým komentářem k obsahu knihy a vyjádřením Pasternakova životního kréda.

Rozbor

Jednotlivé části románu, zachycující klíčové okamžiky Živagova života, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku (rokem 1905 - ruská revoluce a stávky dělníků, první světovou válkou, oběma revolucemi 1917 - Velká říjnová revoluce, občanskou válkou, porevolučním vývojem), jsou prostoupeny lyrismem líčení osobních vztahů i úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje.

Morální a intelektuální síla hlavního protagonisty Jurije Živaga tkví paradoxně v jeho pasivitě a slabé vůli, váhání a pochybách. K historickým událostem zaujímá velmi osobní vztah, vnímá je velmi citlivě, hodnotí je z hlediska lidské mravnosti. Krutost bělogvardějců odmítá stejně jako teror rudých.

Dílo, jehož první vydání v zahraničí provázely tak dramatické okolnosti, je jak obrazem pohnutých osudů ruské inteligence v době revolučních převratů a tragických stránek sovětského systému, tak i vyslovením pochybností o smyslu ruských revolucí. V neposlední řadě jde i o rozbor jakéhokoliv revolučního převratu, který vede k násilí, k ničení výsledků lidské práce, k rozvratu morálních hodnot, ke zkáze rodiny a k potlačení individuální svobody. Své humanistické krédo opřené o víru v tradiční hodnoty, včetně náboženských, tlumočí spisovatel slovy: "Člověk se rodí, aby žil, ne aby se připravoval na život."

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti

 

<   2    

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist