Platón

OBRANA SÓKRATOVA (Apologie)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Obrana Sókrata

Jaký dojem učinili moji žalobci na vás, občané athénští, nevím; ale já jsem se po jejich řečech stěží vzpamatoval, tak přesvědčivě mluvili. A přece neřekli takřka ani slova pravdy. Nejvíce však jsem se podivil jedné z jejich četných nepravd, té, když říkali, že se musíte mít na pozoru, abyste se nedali ode mne oklamat, ježto prý jsem silný řečník. To, že se nezastyděli, že budou hned ode mne skutkem usvědčeni z nepravdy, až se ukáže, že nejsem ani dost málo silný řečník, to se mi věru zdálo od nich největší nestoudnosti, ač jestliže snad nenazývají silným řečníkem toho, kdo mluví pravdu; neboť jestliže myslí toto, souhlasil bych, že já jsem řečník, ovšem ne takový jako oni. Oni tedy, jak já tvrdím, neřekli nic, nebo skoro nic pravdivého, ale ode mne vy uslyšíte pouhou pravdu- a bůh ví, občané athénští, nikoli řeči vykrášlené výrazy i slovy a vyzdobené, jako byly řeči jejich, nýbrž uslyšíte nepřipravenou řeč, složenou z nahodilých slov - neboť věřím, že je spravedlivé, co mluvím - a nikdo z vás ať nečeká nic jiného; vždyť by přece ani neslušelo, občané, tomuto mému věku, abych před vás předstupoval a jako mladíček uměle vytvářel věty. Ale ovšem velice vás prosím a žádám, občané athénští, za toto: jestliže mě budete slyšet, jak se hájím týmž způsobem řeči, kterým jsem zvyklý mluviti i na náměstí u směnárnických stolů, kde mě mnozí z vás slyšeli, i jinde, nebuďte překvapeni ani pro to nehlučte! Má se to totiž takto. Já stojím před soudem nyní poprvé a je mi sedmdesát let; proto mi je docela cizí zdejší způsob mluvení. Tedy jako byste mi jistě odpustili, kdybych byl vskutku cizinec a mluvil tím jazykem a tím způsobem, v kterém jsem byl vychován, tak i nyní vás žádám o tu, jak se mi zdá, spravedlivou věc, abyste způsob mluveni nechali být - snad bude horší, snad lepší -, ale dívali se jen na to a k tomu obraceli svou mysl, zdali mluvím věci spravedlivé či ne; to je povinnost soudcova, řečníkova však mluvit pravdu.

Nejprve tedy je spravedlivo, občané athénští, abych se hájil proti prvním nepravdivým žalobám, které byly na mne vznášeny, a proti prvním žalobcům, potom proti pozdějším žalobám a pozdějším žalobcům. Proti mně totiž vystoupili u vás mnozí žalobci, kteří k vám dávno mluví již mnoho let, a to ani slova pravdy, a kterých se já bojím více než Anyta, a jeho druhů, ačkoli i ti jsou nebezpeční. Ale tamti jsou nebezpečnější, občané; ti vyhledávali mnohé z vás již od dětských let a namlouvali vám o mně a žalovali na mne zcela proti pravdě, že jest jakýsi Sókratés, mudrc, který hloubá o zjevech nebeských a který má prozkoumáno všechno pod zemí a který slabší důvody činí silnějšími. Tito, občané athénští, kteří rozšířili tuto pověst, jsou ti nebezpeční moji žalobci; neboť jejich posluchači soudí, že zkoumatelé těchto věcí ani nevěří v bohy. Dále jest těchto žalobců mnoho a žalují už dlouhý čas, mimo to také mluvili k vám v tom věku, v kterém byste byli nejspíše uvěřili, když totiž někteří z vás byli ještě chlapci a (...)

(......)