Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

77. Veliký Kauders

Velký Kauders ukázal, že je hoden své pověsti. V něko­lika dnech vypátral malý byt v nástavbě v Havlíčkově ulici, který by se hodil pro skromné novomanžele. Svedl úporný boj s majitelem domu, smlouvaje činži, hrdle se o vodné, poplatek za světlo a úklid. Velký Kauders vyšel z tohoto boje co vítěz. Porazil majitele domu na hlavu a zanechal ho celého říčného na bojišti.

Potom mírným poklusem dorazil do závodu pana Načeradce, aby podal zprávu o své činnosti. Podle jeho vylíčení zlomil onen byt rekord mezi byty. Huba velkého Kauderse se zpěnila, když velebil jeho vlastnosti. Je čistý, útulný, skladný; má ranní slunce, kuchyň je světlá; nájemníci samí lepší lidé; majitel domu, pak i domovník jsou velcí inteligenti.

Skončil svůj referát, zastrčil palce za vestu a očekával ovace.

Eman se tázal, co je jako dlužen za zprostředkování.

Velký Kauders ho umlčel velebným gestem.

„Dlužen?“ zazpíval, „co vy mně můžete být dlužen? Mně nikdo není nic dlužen! To se povedlo!“

Pan Habásko povídal, že to nemůže chtít zadarmo.

Velký Kauders odvětil, že to jsou jen samé řeči, zbytečné řeči, že on nic nechce, že to nemá zapotřebí — (zaklepal na pult), že už moc udělal pro lidi, že je známý, každý o něm dá ty nejlepší reference, moc lidem pomohl, to ať si pan Habásko nechá vypravovat. Tuhle věc udělal proto, že mu to uložilo příbuzenstvo, udělal to rád, protože je nutno udržovat styky, a Kauders chce být s každým zadobře. Považuje to za vhodný trening, aby byl jako zpro­středkovatel pořád v dobré kondici. Dokud je člověk živ, musí se zmítat. Velký Kauders nesnese ani chvilku klidu. Musel by umřít, kdyby nemohl pořád zprostředkovat.

„Já říkala,“ ozvala se paní Načeradcová, „že Kauders je jedinej, to se nenajde! Na Kauderse je vždycky spoleh­nutí. Takový Kaudersové dnes nerostou. V celý Praze se nenajde takovej Kauders. Nemám pravdu, Richard? Kau­ders je zlato, Kauders je... nemám pravdu, Richard?“

Tlustý šéf přisvědčil a připojil delší řeč, ve které vypočítal všecky vynikající vlastnosti velkého Kauderse a doložil je některými příklady z jeho bohatého života.

Velký Kauders přijímal tento hold se skromným ruměn­cem v líci; byl potěšen, neboť jeho duše toužila po pochvale jako bylinka po rose.

Pan Habásko ho uchopil za ruku a pravil, že se odslouží.

„Nic, nic, mladíku,“ odmítal velký muž, „pozvete mne na veselku a dáte něco k lepšímu.“

Eman děl, že se to rozumí a že to bude pro něho veliká čest.

Veliký Kauders se podíval na hodinky, vyskočil jako kůzle: „Já už musím letět!“ pravil, „mám rozdělanej obchod!“

Zavířil vzduchem a zmizel.

Tlustý šéf pokynul skepticky hlavou a poslal za velkým Kaudersem zlověstná slova: „Jen aby se tě ještě neproklínalo za to všecko...“

Paní Načeradcová se ho přísně otázala, jak to myslí; pan Načeradec odmítl vysvětlení a setrval v zatvrzelém mlčení.

* * *

Svatební přípravy se děly s nevídanou rychlostí. Zejména matka nevěstina nasadila pekelné tempo; byla všude, pře­konávajíc se v agilnosti. (...)

(......)