Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Štorkán senior seděl schlíple v křesle a díval se po očku po svém synovi, který vytrvale mířil z kouta do kouta, ruce za zády, se zamračenou tváří. Mezi otcem a synem se odehrála nepříjemná rozmluva.
„Už toho mám dost,“ láteřil mladší Štorkán, „odjedu zase pryč. Nemohu se na toto hospodářství dívat.“
„Ale Jiříčku,“ žadonil starý, „já jsem povídal, že je to naposled. Už si nikdy nic takového nedovolím. Pro jeden chybný krok nemusí být tak zle… i svatí hřešili…“
„Já vím,“ vrčel temně syn, „hřešili, ale nevypůjčovali si u lichvářů…“
Zastavil se před oknem a bubnoval zamyšleně na sklo. Pak se otočil a zvolal: „Hustoles!“
Netrvalo to pět vteřin a do kanceláře šéfovy vpadl sluha. Srazil podpatky, připažil dýmku a vojensky zařval: „Rozkaz, pane šéf?“
Mladý Štorkán počal váhavě: „Je to taková věc… Hm… Firma má jakési směnečné závazky. Já vám to nebudu blíže vysvětlovat…“
„Já vím,“ řekl sluha s porozuměním, „to je ta sekyra, co udělal pan Adolf u toho špinavce, co má matraci v obličeji. Já jsem mu povídal: ‚Pane Adolf, nedělejte to, nemá to žádnou cenu, co vy máte co kupovat slečinkám prstýnky, to se vůbec nepatří –‘“
„Mlčet!“ zaburácel mladý šéf.
„K službám!“
„Tak tedy…,“ počal opět Štorkán mladší, „já jsem se vás chtěl zeptat, neznáte-li nějakého… víte… silného člověka, kterému by bylo všecko jedno, který by riskoval i konflikt s trestním zákonem, kdyby si mohl vydělat nějaký krejcar…“
„Takovýho člověka bych znal,“ přikývl sluha.
„Kdo je to?“
„Náhodou je to jeden z přízně. Bohužel. Je to můj švagr.“
„Přiveďte mi toho pána,“ kázal šéf.
„Když ono…,“ počal váhavě, „je to, jak se říká, takový ošidný… Můj švagr je totiž nezákonnej člověk…“
„Nezákonný člověk?“ ptal se Jiří nechápavě.
Sluha přikývl: „Tak jest. Úplně nezákonnej člověk, prosím. Já skrz ten pád nejsem na něj k mluvení. Přes práh mi nesmí.“
„Co udělal?“
„Co udělal: jak bych vám to vysvětlil. On měl hospodu a v tý hospodě přišel jeden host k zabití. Švagrovi pak vzali koncesi, posadili ho do (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
