<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Karel Poláček

MARIÁŠ A JINÉ ŽIVNOSTI
kompletní kniha, e-book

 

 

Elektronické knihy za hubičku!

Kromě samostatných e-knih můžete získat balíčky kompletních knih do svých čteček a jiných zařízení až o 65% levněji.

Vše k dispozici ve formátech ePub  i PDF .


Stáhnout tuto knihu v PDF a ePub
    1   >

 

O povídce živnostenské

Politické strany, které se u nás po převratu etablovaly, vyložily ve svém stánku vedle všelikých existenčních výhod pro své straníky i dokonalý program kulturní. Možno konstatovati, že na podkladě programů stran vyvinulo se svérázné umění, najmě písemnictví stranicko-politické.

Je nám zajisté známa podstata románu zdělaného na základě programu republikánského. Obsah takového písemnictví bývá zpravidla takový: Dcera nebožtíka statkáře – sličná, hrdá, vážná – sama vede celé hospodářství – láska k rodné půdě (idealismus); na druhé straně úředníci lesní správy hraběcí – hon za světskou marností – městské cetky a pozlátko – opovržlivý posměch nad prostým životem venkovským vedle ucházení se o ruku dcery nebožtíka statkáře (materialismus). Vítězí idealismus: ruku dcery nebožtíka statkáře dostane nemluvný, divoce zarostlý lesník – pod drsnou korou bije srdce šlechetné. Románů takového druhu udělal množství neslýchané slovutný spisovatel Bohumil Brodský.

Také jiné strany mají svoje písemnictví. Pro katolické lidovce hodí se najmě povídky královéhradeckého pana Šupky pro pobožný a poučný ráz; jsou to historie utěšené, protože v nich i prostý, neučený lidovec přemůže svojí chytrostí židovského lichváře, jemuž pak nezbývá než zlostí prskati; a taktéž proto, že rouhačům zchromnou údy a nevěrci obracejí se před smrtí na katolickou víru.

Bylo již sdostatek psáno o komunistické literatuře, ve které střídavě v dlouhých a kratičkých verších předkládá se dělnictvu kaviár s jazz-bandem, hýření v barech s těžkým životem námořníků, křepčení černochů s dělnickým milováním na uhelných haldách, koktajly s vyzýváním k světové revoluci. Naproti tomu umělce sociálpatriotické horečně zajímá poměr továrníkova syna k chudé dělnici, zasazený do stávkového ovzduší. Jistěže zvítězí nevinná láska, jež končí sňatkem, a dělníci stanou se účastnými na výtěžku továrny.

Zatímco ostatní strany oplývají bohatstvím myšlenek, stojí tu politická živnostensko-obchodnická strana chudá a prázdná. Světový názor této strany je determinován dvěma myšlenkami. Dolní mez tvoří heslo: Nepomůže-li si živnostnictvo samo – nikdo mu nepomůže – a nejzazší mez je idea: Živnostnictvo úpí pod tíhou nesnesitelných daní. Světový názor politicko-živnostenský a středostavovský je v podstatě velmi pochmurný pesimismus. Politickému živnostníku nezbývá než úpět pod tíhou nesnesitelných daní. Přestane-li úpět, přestává býti i politickým živnostníkem, což jasně prokážeme vypravováním povídky směru národnědemokratického. Obsah této povídky by byl asi takový: Chudý vandrovník přichází odkudsi z venkova do Prahy. Je hladov a oděv jeho je chatrný. Avšak tento chudý vandrovník se pilností a šetrností vyšine tak, že to přivede až na majitele továrny. Je na svoje dělníky vlídný, je dobrodincem celého kraje a horlivě podporuje národní jednoty obranné. Na Štědrý večer uspořádá pro všecky svoje zaměstnance hostinu. Zřídí pro školní mládež polévkový odbor. A když zemře, provázejí ho všecky spolky a cechy na poslední cestě za zvuků smutečních pochodů.

Tato životní dráha nemůže býti údělem politickému živnostníku. Továrníkem se nemůže stát – pak by nebyl již živnostníkem, neboť fabrická výroba ubíjí střední stav. Ba ani nemůže mu živnost zkvétat, neboť politickému živnostníkovi jest úpěti pod tíhou nesnesitelných daní. Ani klesnouti pod daňovým břemenem není mu přáno; pak by, nemaje živnosti, stal se kořistí socialistických stran. Obsah vánoční povídky ze života politicko-obchodnicko-středostavovského byl by zajisté málo radostný a nad pomýšlení truchlivý: Jest velmi pravděpodobno, že by hrdina této povídky dostal pod vánoční stromek daňový výměr, nad nímž bylo by mu hořekovati a jenž by se stal předmětem intervence milých kolegů poslanců.

Je zajisté těžko vybudovati na základě ideje, že živnostnictvo úpí pod tíhou nesnesitelných daní, bohatou literaturu středostavovskou. Jen tak lze si vysvětliti, že Reforma posud nevypsala soutěže na původní sbírku lyrických básní obsahu živnostenského, nebo knihu živnostnicko-obchodnických esejí či původní drama středostavovské. To jsou úkoly, které čekají v budoucnosti kulturní činitele této strany.

Nedostatek tradice strany živnostenské snaží se vůdčí duchové strany nahraditi jinak. Karel Havlíček nazýván jest v oslavném článku živnostenského deníku „synem českého živnostníka“. To jest zásluha politické strany živnostenské, kterou jí nemůže upříti ani nejurputnější nepřítel. Tím je také prokázáno, že kdyby dnes Havlíček žil, nemohl by býti ničím jiným než politickým živnostníkem již z úcty k svému otci.

Nicméně však není duchovní život politicko-živnostenský tak chudý a skrovný, jako by se zdálo na první pohled. Ba právě naopak, nelze přehlédnouti veškeré bohatství lidového umění živnostenského. Lidové básnictví živnostenské libuje si v úsečné epigramatické formě, v důrazných dvojverších a čtyřverších i v delších básních, ve kterých lapidární formou doporučují se výrobky jednotlivých firem. Budoucí pilný folklorista a snaživý sběratel lidové poezie živnostensko-obchodnicko-středostavovské nebude moci nevšímavě pomíjeti taková jadrná rčení: „Zdraví, sílu, svěžest dává jedině kolínská káva.“ – „Každý otec, každá matka chválí zboží Brouk & Babka.“ – „Pověst letí celým světem: Astra chutná malým dětem.“

Neméně pozoruhodno je výtvarné umění živnostenské, zvláště vývěsní štíty, kterým se již nebožtík Neruda obdivoval. Malířský primitivismus „každodenně čerstvého pečiva“ a „výseku libového masa“ stal se základem moderního směru výtvarného.

Svěží projevy lidového umění živnostenského budí naději, že podaří se v budoucnu vybudovati svéráznou kulturu politicko-živnostensko-obchodnicko-středostavovskou.

Ke konci jest se nám zadumati nad tím, že právě fialku vyvolili si političtí živnostníci za svůj odznak. Proč? Fialka neúpí pod tíhou nesnesitelných daní; a nic nenaznačuje, že by v tomto směru mohla býti symbolem. Skromnost něžné fialky nemůže být také vzorem pro živnostníka, jenž usazuje se s oblibou na hlučných křižovatkách a hlaholně vychvaluje své výrobky. Tak tedy proč?

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist