Karel Poláček

MARIÁŠ A JINÉ ŽIVNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O ženské otázce

V jednom městě četl jsem oznámení: „Oznamuji p. t. obecenstvu, že živnost kominickou, kterou vedl můj zvěčnělý manžel, povedu dále, a doufám, že přízeň ct. zákazníků zůstane mně i nadále zachována.“

Jsou věci, nad nimiž se dlužno zamysliti. Při četbě plakátu vzbouřily se ve mně reakcionářské pudy. Žena kominicí? Nikdy! Protestuji. Nechci kominic. Nelze, aby vdovy nosily smutek po živnosti kominické, oděvše svoje kynoucí tvary v černé plátěné kalhoty a kazajku, ovinuvše svoje tělo provazem se železným ježkem na konci; a začernivše líc sazemi a zdvihnouce žebřík na svá bedra. Smutek nechť nosí vdova kominická po muži-kominíkovi, a ne po živnosti kominické.

Pánové, víme, co je kominík. Není pouze živnostník. Kominík vedle čištění komínů má úkol vyšší, tak říkajíc ideálný. – Kominík přináší štěstí. – Tak málo věcí na světě přináší štěstí. Jenom podkova a krejcar přibitý na prahu, z produkce zemědělské jen prasátko, čtyřlístek a fůra sena, ze světa živočišného pavouk, v nočním životě pětikoruna do punčochy. A ze živnostníků pouze kominík. Málo je štěstí na světě. – Potom vězte také, že kominík je figura dekorativní. O slavnosti Božího těla stojí slavnostní vartu na stříkačce, ověnčené lipovými ratolestmi. A nelze v národních průvodech postrádati cechu kominického v bílých čepicích.

A nyní zkoumejme otázku, zdali žena, převzavší živnost kominickou po zesnulém muži, zdědí též mystickou schopnost přinášeti štěstí. Filozofie i lidová moudrost to popírá. Snad skrze mladou kominici bylo by lze dosíci pozemského blaha. Staré ženy však přinášejí smůlu. Potkati bábu-kominici znamenalo by i štěstí, i smůlu. Klad a zápor se ruší. Báby-kominice neznamenaly by ničeho.

Také je pochybno, že by kominice vydržela státi na stříkačce o Božím těle jako slavnostní stráž nepohnutě po celou hodinu. Tohle nutno uvážiti. Vždyť jde o náboženství. Nelze jen tak lámati tradici. A co se pak oděvu kominického týče, je jisto, že by kominice prováděly na úboru kominickém, jenž je jedním z nejkonzervativnějších útvarů, různé změny. Je nepochybno, že by ženskému oděvu kominickému přibylo všelijakých stuh a fáborů, vložek a volánů, plizovaných varhánků a krajkových límečků. Módní časopisy byly by plny letorázů a svérázů pro kominice. Kominík po ulici jde, (...)

(......)