Karel Poláček

MARIÁŠ A JINÉ ŽIVNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O stavu holičském

Řemeslo holičské je zaměstnání půvabné, rozkošné a inteligentní. Vždycky jsem si přál býti holičem. Ale všichni známí a příbuzní říkali, že nemám k tomu vlohy. Můj sen se nestal skutkem; a proto mně budiž aspoň dopřáno, abych v řádcích těchto zapěl chválu stavu holičského.

Hlava první

Jaká holičství rozeznáváme a čím se liší? – Vnější znaky holičství venkovského a městského.

Znalci tvrdí, že stav holičský možno rozděliti na dvě hlavní části. Je nutno lišiti holičství městské a holičství venkovské.

1. Holičství městské je podnik slavný. Má výkladní skříně, ve kterých vidíme voskové figury obého pohlaví. Figury mužské vynikají mohutným knírem a nesmírně hloupým výrazem, že kolemjdoucí pojímá vůči nim krutá zášť. I ženské figury, růžové a oblé, mají prostomyslný výraz, ale to u žen nikdy nevadí. Holičské ženy jsou rozkošné, i možno se do nich zamilovati. Ale znalce ženského pohlaví uvádí v rozpaky, že tyto figury mají účesy ohnivě červené, zelené a modré; proto se do nich nezamilují. Nejmohutnějším však dojmem působí, že firmy holičské jsou provedeny ve francouzském a anglickém jazyku. Naivní mimojdoucí je z toho v pochybnostech, konají-li se v oficíně práce holičské, či snad kvete tam zahraniční politika.

2. Holičství venkovské nemá krásných výkladních skříní. Zato však stojí přede dveřmi vytáhlý jinoch v bílém, poněkud však špinavém plášti; jeho účes je uměle kadeřavý a vlaje po obou stranách dokonalé pěšinky jako křídla heraldického orla. V tomto účesu bývá upevněn hřeben. Tento mladík mívá ruce v kapsách a píská operní árie s dokonalostí, kterou nenajdeme u žádného jiného stavu na světě. Ani drožkář nemůže se měřiti s holičským pomocníkem v pískání na hubu. Neprovozuje-li však tento výrostek umění pištecké, tu slídí po kolem pobíhajících psech, které dovede tak trefiti kamenem opět jako žádný jiný výrostek od jiného řemesla na světě.

I holičství venkovské, i městské je ozdobeno měděným talířem.

Hlava druhá

Z jakých součástí skládá se holičská živnost? – Učedník-pomocník – hlas za bílou oponou. – Obecenstvo s předplatními lístky a obecenstvo přespolní. – Na venkově jsou všichni občané s holičem v příbuzenském poměru.

Vstup zákazníka do holičského krámu ve velkém městě vzbudí takový ohlas jako výstřel děla v Adršpašských skalách. „Máúctaslužebníkpoklona,“ vzkřikne učedník.

„Jouctauctivápoklonavašnosti,“ zahlaholí pomocník. A za bílou oponou, kde se brousí břitvy a ozývají se mlaskavé zvuky, vyvalí se chraptivý hlas: „Služebníček!“ – To je sám pan mistr, který sedí v zákristii a pije kávu.

Obecenstvo je dvojího druhu. Pánové, jimž holič proštipuje předplatní lístky, jsou denní hosté. Ti svlékají si límec již na ulici a hovoří a chechtají se způsobem neomaleným. Jsou denní hosté. Na ně nepůsobí vážnost síně holičské skličujícím dojmem. Umějí v tom choditi. Přespolní hosté sedí však strnule na židli a čekají pokorně, až na ně dojde. Jejich fyziognomie připomíná venkovské tety, které jedou do (...)

(......)