Karel Poláček

MARIÁŠ A JINÉ ŽIVNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O stavu hasičském

Svatý Florián byl mučedník hornorakouský. Při pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána vytrpěl smrt mučednickou jako vojín-vysloužilec, povzbuzen jsa příkladem čtyřiceti vojínů, svých podřízených. Vyšetřující soudce Aquilinus dal jej nejprve třikráte provazy a meči bíti, načež byl mu uvázán kámen na hrdlo a utopen v Enži. Voda jej přinesla na skálu, na kterou přiletěl veliký orel. Zbožná paní Valerie pochovala mrtvolu světcovu v Linci. Tělo svátého Floriána přenesli později dva jáhnové do Říma, po kteréžto události nepřátelé církve jak v Římě samém, tak po veškeré Itálii zuřiti přestali. Roku 1183 žádal polský král Kazimír spolu s krakovským biskupem Gedeonem o tělo světcovo jakožto záštitu proti Rusům. Bylo jim vyhověno a ostatky svatého Floriána byly uloženy v Krakově.

Z tohoto životopisu svatého muže, jenž bývá vyobrazován, kterak lije z putýnky vodu do hořící chaloupky, lze dosti těžko porozuměti, proč právě svatý Florián stal se patronem stavu hasičského. Je zajisté chvályhodno s kamenem na krku býti utopenu v Enži, jakkoliv tato okolnost nemá nijaké spojitosti s hasičstvím. Z této pochybnosti nás nevyvádí ani zbožná účast paní Valerie z Lince, aniž převezení ostatků světcových do Krakova, aby chránily polskou říši proti Rusům. Snad právě pro statečnost, neohroženost i zápal pro posvátné statky lidstva vedly k tomu, že hasiči vyvolili si svatého Floriána za svého patrona.

Jsou totiž hasičové lid neohrožený, statečný, rekovný, chrabrý, ba i hrdinský. A nejen to: Dovedou pořádati nejkrásnější zahradní zábavy na oslavu jubilea toho kterého sboru. S hasiči pojí se nejmilejší naše vzpomínky na dávno uplynulé dětství. Jak krásné bývaly požáry! Když za doby noční bylo občanstvo vyburcováno poplašným hasičským signálem, který troubil vždycky pan Světelský před červenobílou tabulkou s nápisem: Zde se hlásí požár, kterak se řítili obyvatelé v nedbalkách na ulici křižujíce se: Pán Bůh s námi a zlé pryč! Za velikého povyku přihnali se hasiči k ohni a nejvážnější občané, kupci, izraelité, pan katecheta i pan řídící (...)

(......)