Karel Poláček

MARIÁŠ A JINÉ ŽIVNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Firmy

Staří lidé vypravují, že byly doby, kdy sklenice piva byla za šest krejcarů, a že v té době žili ševci. Tenkrát jsem ještě nebyl na světě, ale rád naslouchám řečem moudrých starců, a není důvodu, proč bych tomuto tvrzení nevěřil. Sám pak pamatuji pouze obuvníky, ti měli firmu maličkou, vlastnoručně namalovanou, a jméno řemeslníkovo, jakož i jeho charakter, šlo kousek do kopce a kousek zase z kopce. Pak měli na tabulce vyobrazenou botu a to již každý věděl, že tam bydlí obuvník. Krejčí měli firmu větší, neboť i jejich titul byl delší, nazývaliť se „krejčí pro pány a hochy“ a každý měl na štítě pána i hocha namalovaného, oba vznášeli se ve vzduchu a měli hlavy veliké, ale nohy maličké. Také pamatuji taneční učitele, kteří kočovali se svým uměním od města k městu, byli buď úplně holohlaví, nebo velmi vlasatí, maličké postavy a velikého šosatého kabátu, takže jim tvořil na rukávech varhánky; a to byli velmi mrštní a zdvořilí lidé, plácali do dlaní a zpívali tancujícím párkům do taktu: „Tramtáraráram – tramtáraráram – nešoupat – neskákat – nenamáhat se!“ Neméně rád vzpomínám na hokynáře; to byli mužové pochmurní, měli veliké červené ruce, krátké silné nohy a veliký knír, kterým hrozivě pohybovali jako černí raci, obývající dutiny pod kořeny olše, svými vousy; jejich ženy bývaly mohutné, ramenaté, v jejich hlase ozýval se šikovatel a pohled měly jako kapitán; měli hodně dětí, hodně myší v krámě; a ty krámy byly černé, páchlo v nich kysele a na pytli se sušenými švestkami seděla kočka, měla přimhouřené oči a předla blaženě, neboť povila několik barevných koťat a měla je všecky dobře zaopatřeny za regálem. Do hokynářství chodily úřednické paničky, kupovaly na knížku tkalouny, knoflíky, pepř i mýdlo a každého prvního platily. Pak se pamatuji na obchodníky zbožím osadnickým, ti byli sladcí jako cukrkandl, (...)

(......)