<<< Literární doupě
Literární doupě

Terry Pratchett
překlad: Helena Hrychová

VYPRÁVĚNÍ O NOMECH 2
VELKÝ BOJ

náhodně vybraná ukázka

[Toto dílo je chráněné a proto není možné jej zveřejnit celé, jelikož by to odporovalo platnému autorskému zákonu ČR. V této knize můžete listovat pouze v rozmezí 2 stran.]

 

Malý měsíc: Vyprávění ze starého wigvamu - Taufer Boris
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 149 Kč
Malý měsíc: Vyprávění ze starého wigvamu - Taufer Boris
TERRY PRATCHETT - Fantastická duše - Cabell Graig
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 197 Kč
TERRY PRATCHETT - Fantastická duše - Cabell Graig
Father Christmas´s Fake Beard - Pratchett Terry
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 177 Kč
Father Christmas´s Fake Beard - Pratchett Terry

 

   1   >

 

 

Na počátku...

… bří Arnoldové (zal. 1905) stvořil Obchoďák.

Alespoň taková byla víra tisíců nomů, kteří po mnohé generace[1] žili pod podlahami jednotlivých pater staré a vážené obchodní firmy bří Arnoldové (zal. 1905).

Obchoďák se stal jejich světem. Světem se střechou a stěnami.

Vítr a Déšť znali jen z legend dávnověku. Stejně tak Den a Noc. Teď měli hasicí systémy a klimatizaci a jejich krátké a pestré životy tikaly od Otevírací hodiny k Zavírací době. Jejich ročními obdobími se staly Lednové výprodeje, Na jaře v novém, Letní slevy a Vánoční trh. Pod vedením Opata a kléru Papírníků - zdvořilým, nevtíravým způsobem, aby ho to neznervózňovalo - uctívali bří Arnoldové (zal. 1905), o němž věřili, že stvořil obchodní dům a všechno uvnitř.

Některé rodiny nomů zbohatly, získaly moc a přijaly nová jména, většinou podle oddělení obchodního domu, pod nimiž žily… Del Ikatesové, Kovomati, Galanteři.

A do tohoto obchodního domu přijeli na korbě nákladního auta poslední z nomů, co žili Venku. Dobře věděli, co je vítr a déšť. A proto se jim snažili uniknout.

Mezi nimi byli lovec krys Masklin, bábi Morkie a Grimma, ačkoliv, to byly ženské a ty se nepočítají. A, samozřejmě, Věc.

Věci nikdo úplně nerozuměl. Masklinův kmen si ji předával po staletí, byla velmi důležitá, to bylo všechno, co věděli. Když se v obchodním domě dostala do blízkosti elektřiny, začala mluvit. Řekla, že je myslící stroj z kosmické lodi, která před tisícovkami let přivezla nomy ze vzdáleného Obchoďáku nebo možná z jiné hvězdy. Sdělila jim, že slyší elektřinu mluvit, a z jejího odposlechu vyplynulo, že obchodní dům bude do tří týdnů stržen.

Byl to Masklin, kdo navrhl, aby nomové opustili Obchoďák na nákladním autě. Pochopil, že přijít na to jak řídit obrovské nákladní auto je kupodivu vlastně to nejsnazší. Nejobtížnější bylo dodat nomům víru, že to svedou.

 

On nebyl vůdce. Vůdcem by byl rád. Vůdce může vysunovat bradu a konat hrdinské činy. Masklin se však musel hádat a přemlouvat a, někdy, i maličko lhát. Odhalil, že je často snazší lidi k něčemu přimět, jestliže je necháte při tom, že ten nápad je jejich.

Nápady! To byla zapeklitá věc, to ano. A oni potřebovali spoustu nápadů. Potřebovali se naučit spolupracovat. Potřebovali se naučit číst. Potřebovali se naučit pokládat nomy ženského pohlaví za, no, skoro tak inteligentní, jako jsou nomové pohlaví mužského (ačkoliv každý ví, že je to směšné, a že se ženám přehřívá mozek, když se jim dovolí moc myslet).

Nicméně, všechno se dařilo. Nákladní auto skutečně opustilo obchodní dům těsně před tím, než tajemně lehl popelem, a aniž co těžce poškodilo, vydalo se ven do kraje.

Nomové našli opuštěný lom schovaný ve stráni a nastěhovali se do rozpadlých budov. A potom, to věděli, bude všechno Úplně v Pořádku. Nadejde jim, jak slýchali, Zářivý Nový Úsvit.

Samozřejmě, většina nomů nikdy úsvit neviděla, ani zářivý ani jiný, a pokud ano, věděli by, že se zářivými úsvity je jedna potíž - po nich následují oblačné dny. S občasnými přeháňkami.

Uplynulo šest měsíců…

 

Toto je příběh o Zimě.

Toto je příběh o Velkém Boji.

Toto je příběh o probuzení Jekuba, Draka Horského, s očima jako veleoči, hlasem jako velehlas a zuby jako velezuby.

Ale tím ten příběh nekončí.

Ani nezačíná.

 

Oblohou cloumala vichřice. Obloha dula zuřivostí. Vítr se proměnil ve stěnu sunoucí se po krajině, v obra dusajícího po zemi. Malé stromky se ohýbaly, velké stromy se lámaly. Poslední podzimní listí vířilo vzduchem jako zbloudilé kulky.

Hromada odpadků vedle štěrkovny zůstala opuštěná. Rackové, kteří ji hlídali, si našli útulek jinde, protože byla stále v pohybu.

Vítr se do té hromady opřel, jako by měl něco zvláště proti starým krabicím od saponátů a zahozeným botám. Ve vyjetých kolejích od pneumatik se kutálely plechovky a nešťastně chřestily, zatímco lehčí odpadky se vznesly a zapojily se do orgií na obloze.

Vítr v té hromadě neustále vířil. Papíry chvilku šustily, potom je vítr zachytil a odnesl do povětří.

Nakonec se jeden kus, co sebou celé hodiny plácal, uvolnil a letěl v burácejícím větru. Vypadal jako veliký bílý pták s protáhlými křídly.

Dívejte se, jaká dělá salta…

Spočine na plotě, ale velmi krátce. Polovina se ho odtrhne a teď, o tolik lehčí, se vznáší přes brázdy polí v dáli…

Právě nabírá rychlost, když se vynoří žlutý plot a chňapne po něm do vzduchu jako po mouše.

[1] Pozn. autora: Myšleno nomské generace. Nomové žijí desetkrát rychleji než lidé. Pro ně je deset let vysoký věk.

 

   1   >

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist