<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Karel Václav Rais

Z DOMOVA
kompletní kniha, e-book

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě


Stáhnout tuto knihu v PDF, ePub a MOBI
<   2   >

 

Ráno na mši

 O půl sedmé starý Lasík běží
 po hřbitově k bílé naší věži.
 Klopýtá, jak mezi hroby chvátá,
 ve dlani mu chřestí klíčů pár,
 pak ten dutý v šedá vráží vrata,
 síňkou úzkou, mezi kusy mar
 vedle chóru na zvonici kluše,
 a již stará ruka rozechvělá
 po vsi všecky dobře známé duše
 zvonem volá v klenby kostela.
 
 „Což ten Lasík! ‚Marie‘ mu zpívá,
 jenom začne, uslyším ji hned!“
 výminkářka Bára říká sivá -
 nedoslýchá chuďas kolik let.
 Bára spějíc chválit nebes pána,
 prvá vždycky vyjde ze branky,
 stará její sukně květovaná,
 na kabátku pěkné varhánky,
 bílý salup s děrkovanou zdobou,
 s vyšívanou velkou květinou,
 každodenně stejnou ranní dobou
 zapestří se naší dědinou.
 Drobným krokem, holí tepouc půdu,
 po vsi na hřbitůvek dochází,
 křížek dělá na zdupanou půdu,
 pod níž leží její předrazí,
 potom cupe ke kostelním dveřím,
 pokropí se hodně po líci,
 a již v koutku říká svoje „Věřím“
 a „Tři vzdechy k boží Trojici“,
 desatero, andělíčku boží,
 otčenáše tři a zdrávasy
 za rodiče ve hřbitovním loži,
 za dušičky, potom za časy,
 otčenáš i ke svatému Janu
 zavzdychne si vroucně do nebes,
 aby zahnal moru, hladu ránu,
 pádu ohně chránil naši ves;
 „Kriste s matkou, svatá Anno třetí,“
 na konec pak ještě dokládá,
 „opatruj a chraň nás malé děti!“
 všecko, jak ji doma za mlada,
 měsíček když v jizbu svítil bílý,
 učívala práchnící teď leb -
 v této řádce známých modliteb
 od dětství se Bára neomýlí.
 
 Pochovala všecky svoje hlavy,
 z rodu byla dcera jedinká,
 smutné dni teď v rodném statku tráví,
 z nevelkého žijíc vejminka;
 tuze nerad hospodář ho podá,
 běduje vždy při tom velice:
 „Na žita zlá přišla nepohoda,
 nenesly nic letos slepice,
 nedojily jalové dvě krávy,
 brambory jsou chudé jako hrách,
 byl to rok jak málokterý dravý,
 na statku je prázdno v komorách.“
 Mlčí,trpí hlava její zvadlá -
 ještě že má na záhonku len,
 bude aspoň trochu toho přádla,
 kraj až bude všecek zchumelen.
 Měla také podíl ze zahrádky,
 nebožtíkem otcem smluvený,
 hospodář však proces vedl krátký,
 radu vzácnou přijav od ženy:
 zkácel štěpy velké, rozsochaté
 ku podivu celé dědině -
 teď jí říká: „Kde své stromy máte?
 tyto nové mé jsou jedině!“
 „Ať se soudí!“ hospodyně káže
 nad doktory věru řečnější,
 „tam jí řeknou - uvidí to! - ba že
 slavný soud ji pěkně zkonejší!
 Ať jen dobře na kontraktu stojí,
 ale nás ať potom neviní!
 Kde má psáno, do světničky svojí
 že smí jíti tuhle po síni?
 Půdu, sklep má, chleba může péci -
 příchod - odchod - kde to obojí?
 v kontraktu vše musí býti přeci,
 rozumím já tomu zástoji!“
 Bára mlčí - živa přece bude,
 snad jí Pánbůh nějakposílí;
 staré oči, v těžké chvíli rudé,
 rozjasní se opět za chvíli.
 
 Nepoznala nikdy šťastné lásky,
 nezkusila dětských pocelů,
 teď, kdy tvář má samé modré vrásky,
 božímu jen slouží kostelu.
 Právě říká „Povzdech každodenní“,
 „Potěšení s boží matičkou“ -
 ani neví, (...)

(......)


Stáhnout kompletní knihu v PDF, ePub a MOBI

 

<   2   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist