Tak už se opět našla. Co? Věčnost. Jsou to moře, zašlá se sluncem. Ó, má strážná duše, Šeptejme svůj slib, Noci, jež zní hluše, dne, jež nezní líp. Tak se zbavíš zlosti, souhlasů a tíh, lidské poslušnosti, poletíš jak víh ... Z atlasových pecí dýchá povinnost, aniž možno říci: Už je toho dost. Není východiska, není naděje, člověku se stýská ... jen klid prospěje. Už se opět našla. Co? Věčnost. Jsou to moře, zašla se sluncem.
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy
