Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

PROMĚNA

V amerikánském lese. Po pravé straně nedodělané staveni osadníků – před ním neotesané klády.

Výstup 2.

BARNABÁŠ, v oděvu velmi jednoduchém, v tváři zarostlý, otesává kládu. Děti sbírají třísky a roští. Nazad vykopávají dva osadníci pařez.

BARNABÁŠ: Tohle není už pražádná existence! – ó, Ameriko, Ameriko! tebou jsem si pěkně posvítil. Doma jsem moh’ sedět na peci – tady se musím péci na slunci – (Ukáže na stavení.) a tahle bouda je můj palác. A co zkusím s Voršilou! Já mám očistec na zemi – a mohl bych napsat ze svého života kroniku, že by při ní mládenci a panny krvavé slzy prolévali.

KAČENKA: Tatínku, tatínku! Tamhle leží hrozitánský had –

BARNABÁŠ: Nech ho ležet – to je náš milý spoluobčan, rozený republikán.

FRANTÍK: Ta je hloupá! Ona se ho bojí!

Výstup 3.

VORŠILA, předešlí.

VORŠILA: No, co je to zase, pane presidente? Je už po díle? Má se kláda sama otesávat? Má se stavení samo dodělat?

BARNABÁŠ: Ale Voršilo, já táhnu jako kůň.

VORŠILA: Táhni, vždyť jsi se sám zapřáh’, já tě k tomu nenutila – pane presidente! He, děti – kde zas běháte? Chcete, aby vás něco pokousalo?

BARNABÁŠ: Jakpak stará? Nemáš tam něco na zub? To amerikánské povětří tráví jako vitriol; mně se pořád zdá, že mám v žaludku díru.

VORŠILA: Nu jdi si – jdi! Zastřel si bažanta nebo nějakého indiána, vždyť jsi o tom fantazíroval, pane presidente!

BARNABÁŠ: Pro Boha tě prosím, Voršilo, přestaň mi s těmi špičkami. Není moje neštěstí už dost veliké? Kdyby mě viděli moji kamarádi od Lemonů v téhle posituře^[18] – oni by mě dali do plátku a obrázek k tomu.

VORŠILA: No, vždyť jsi to sám chtěl. Vyjez tedy, co sis nadrobil.

BARNABÁŠ: Ach, já bych presidýroval nejraději nad českými džbánky – ty milý Bože, to by byla zase existence! Jenom mázíček – ach! mně se lepí už jazyk na dásně, když si na to vzpomenu.

VORŠILA: Ale já si právě vzpomínám, že nemáme kus masa v kuchyni. Jdi tedy a ohlídni se po něčem, ať to má už peří, nebo srst.

BARNABÁŠ: Musí to být hned?

VORŠILA: Hned! Nebo chceš, abych ti pomohla? Víš, co jsem ti doma slíbila? Toho se budu držet. Já opustila dům a pole, abych se dřela jako nádenice – a to musím být každou chvíli přichystána, že přijdou na nás lidojedi. (Zatíná pěstě.) Ó, Bože! Bože! – já bych tě hned –

BARNABÁŠ: Piáno, dušičko, piáno!

VORŠILA: Hubu drž! – dělej, ať něco přineseš!

BARNABÁŠ sundává flintu a růžek s prachem, který visí vedle okna.

VORŠILA: Já se nechala jenom jednou ošidit – ale teď musí platit moje vůle! (k DĚTEM) Musíte ty klocy na sobě mermomocí dřít? Nemáte doma co dělat? (Dá každému štulec.) Hybaj do komory!

(...)

(Josef Kajetán Tyl, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville