Saki

Léčba neklidem
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

BROUK

Lovecká sezóna skončila a Mulletovým se opět nepodařilo prodat Brouka. V rodině se za poslední tři čtyři roky vyvinula tradice živená jakousi fatalistickou nadějí, že se jim Brouka podaří prodat dřív, než skončí období štvanic. Sezóny však míjely jedna za druhou a nedálo se nic, co by ospravedlnilo jejich nepodložený optimismus. Kůň se jmenoval v ranějším stadiu své kariéry Bojar. Později ho překřtili na Brouka a uznali tak skutečnost, že jim opravdu nasadil brouka do hlavy, když se ho nemohou zbavit. Jiní vtipálkové ze sousedství v tom jménu ovšem viděli potvrzení nevypočitatelných vrtochů jeho nositele. Brouk byl v různých inzerátech střídavě popisován jako lehký lovecký kůň pro štvanice, jako jezdecký kůň pro dámy nebo prostěji sice, stále však s jistou dávkou fantazie, jako užitečný hnědý valach, vysoký v kohoutku 60 coulů. Toby Mullet se s ním po čtyři sezóny zúčastnil štvanic po celém západním Wessexu. Těch se ovšem můžete zúčastnit skoro s každým koněm, jenom když zná trasu. Brouk znal trasu důvěrně, ěvadž sám způsobil většinu trhlin v překážkových náspech i živých plotech v okruhu mnoha mil. Jeho vlastnosti a způsoby nebyly pro štvanici právě ideální, bylo však pravděpodobně jistější honit se s ním za psí smečkou než jezdit na něm po venkovských cestách. Podle tvrzení Mulletových se na silnici neplašil, neměl však rád některé objekty, jež u něho vyvolávaly náhlé záchvat, které Toby označoval výrazem "Brouk bere faleš". K autům a bicyklům se choval se shovívavou nevšímavostí, ale prasata, trakaře, hromady štěrku u sil-nice, dětské kočárky na vesnických cestách, vrata natřená příliš výraznou bělobou a občas, ne však vždycky, i no-vější typy včelích úlů ho sváděly k úspěšnému napodo-bení klikatého i rozštěpeného blesku. Jestliže za živým plotem hlučně vzletěl bažant, Brouk zpravidla vyskočil všemi čtyřmi zároveň s ním, to se však dá připsat pouhé družnosti. Mulletovi rovněž popírali rozšířenou pověst, že jejich kůň vztekle ohryzává žlaby.

Asi třetí týden v máji paní Mulletová, pozůstalá po nebožtíkovi Silvestru Mulletovi a matka Tobyho, jakož i hejna dcer, zastavila Clovise Sangraila na kraji vesnice a bez dechu mu vysypala katalog místních novinek.

"Znáte našeho nového souseda, pana Penricarda?" zahlaholila. "Hrozný boháč, patří mu cínové doly v Cornwallu, je asi čtyřicátník a veliký kliďas. Najal si natrvalo dům Na Července a vrazil spoustu peněz do oprav a do přestavby. Tak tomu náš Toby prodal Brouka!"

Clovisovi chvíli trvalo, než mu ta ohromující novina došla, a pak paní Mulletové zplna srdce blahopřál. Kdyby byl patřil k vznětlivějšímu druhu lidí, pravděpodobně by ji byl políbil.

"To máte z pekla štěstí, že vám to konečně vyšlo! Teď si aspoň můžete koupit pořádného koně. Já vždycky říkal, že Toby má za ušima. Ještě jednou gratuluju."

"K ničemu mi negratulujte. Větší neštěstí nás nemohlo potkat!" prohlásila dramaticky paní Mulletová.

Clovis na ni úžasem vytřeštil oči.

"Pan Penricarde," snížila paní (...)

(......)