Saki

Léčba neklidem
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LOUISA

"Ten čaj bude už studený, zazvoň si radši, ať ti přinesou čerstvý," řekla ovdovělá lady Beanfordová.

Zuzana, lady Beanfordová, byla statná stará dáma, která většinu svého života koketovala s imaginárními chorobami. Clovis Sangrail o ní neuctivě prohlašoval, že při korunovaci královny Viktorie chytila rýmu a nikdy ji pak už nepustila. Její sestra, o několik let mladší Jana Thropplestanceová, proslula hlavně jako nejroztržitější žena v celém Middlesexu.

"Dnes odpoledne jsem si vedla neobyčejně chytře," pochválila se, když zazvonila na lokaje. "Navštívila jsem všechny lidi, které jsem chtěla navštívit, a vyřídila jsem všechny nákupy. Vzpomněla jsem si dokonce, že se ti mám u Harroda podívat na to hedvábí, jenže jsem zapomněla tvůj vzorek, takže jsem tam šla nadarmo. Ale to byla vážně jediná důležitá věc, na kterou jsem zapomněla za celé odpoledne. To je na mne přímo zázrak, co?"

"A cos udělala s Louisou?" zeptala se jí sestra. "Vzalas ji s sebou? Říkalas, že ji vezmeš."

"Bože na nebesích!" zvolala Jana. "Co jen jsem s tou Louisou provedla? Musela jsem ji někde nechat."

"Ale kde?"

"O to právě jde. Kde jen jsem ji mohla nechat? Nevzpomínám si už, jestli byli Carrywoodovi doma, nebo jestli jsem u nich nechala jenom navštívenkuk. Jestli byli doma, nechala jsem tam třeba Louisu na partii bridže. Zavolám lorda Carrywooda a hned na to přijdu."

"To jste vy, lorde Carrywoode?" zaševeholila do telefonu. "Tady Jana Thropplestanceová. Neviděl jste prosím vás Louisu?"

"Louisu?" ozval se lord. "Z dopuštění osudu jsem ji viděl už třikrát. Poprvé na mne nudělala žádný dojem, to se vám přiznám, ale pak mě pronásledovala, že jsem se jí nedokázal zbavit. A teď právě po ní vůbec netoužím. Chtěla jste mě na ni pozvat do své lóže?"

"Já nemyslím tu operu, ale svou neteř, Louisu Thropplestanceovou. Myslela jsem, jestli jsem ji nenechala u vás."

"Nechala jste tdy dnes odpoledne navštívenkuk, ale neteř sotva. Lokaj by mi to byl jistě hlásil. To je teď nová móda, nechavat u lidí zároveň s navštívenkami i neteře? Doufám, že ne; některé domy tady na Berkleyském náměstí na takové případy nejsou pořádně zařízené."

"U Carrywoodů není," oznámila Jana sestře, když se vrátila ke svačině. "Ale teď mě napadá, že jsem ji možná nechala v krámě u Selfridge, u pultu s hedvábím. Řekla jsem jí třeba, aby zatím počkala, než si to hedvábí prohlédnu v lepším světle, a pak jsem na ni mohla snadno zapomenout, když jsem zjistila, že s sebou nemám tvůj vzorek. V tom případě tam pořád ještě sedí. Nehne se z místa, dokud se jí neřekne. Lousia nemá žádnou iniciativu."

"Jenomže jsi říkala, že ses na to hedvábí byla podívat u Harroda," podotkla ovdovělá lady.

"Vážně?" Tak to snad bylo u Harroda. Namouduši se už nepamatuju. Bylo to v jednom z těch obchodů, kde se všichni chovají tak mile a vlídně a úslužně, až je člověku líto vzít z tak příjemného prostředí třeba jen klubíčko bavlnky."

"Ale Louisu jsi odtamtud vzít mohla. Nelíbí se mi představa, že tam zůstala mezi (...)

(......)