Saki

Léčba neklidem
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

BERTÍKŮV ŠTĚDRÝ VEČER

Byl Štědrý večer a rodinné shromáždění v domě blahorodého pána, pana Luka Steffinka, přímo vyzařovalo srdečností a umírněným veselím, jak si to příležitost vyžadovala. Po dlouhé a bohaté večeři se u Steffinků stavili koledníci s vánočními koledami, kterých si pak společnost zazpívala ještě víc pro své vlastní potěšení, zaskotačila si, ale ani z kazatelny by to skotačení nemohlo být odsouzeno jako řádění. V záři té všeobecné sváteční pohody se však černal jeden neroznícený kus škváry.

Bertík Steffink, synovec zmíněného už Luka, si záhy v životě zvolil dráhu, ve které zdárně pokračoval: byl budižkničemu z povolání, podobně jako jeho otec před ním. V osmnácti letech započal s okružními návštěvami po našich koloniálních državách, což je sice žádoucí a případné u královských princů, avšak u mladých mužů ze středních vrstev to silně zavání hochštaplerstvím. Vypravil se pěstovat čaj na Cejlon, sadařil v Britské Kolumbii a v Austrálii pomáhal ovcím obrůstat vlnou. Ve dvacíti si právě vrátil z nějakého podobného záskoku do Kanady, z čehož se dá vyvodit, že si na tomto poli počínal po vzoru polních soudů a udělal s každým ze svých experimentů krátký proces. Luke Steffink, který zastával obtížnou roli jeho poručníka a zástupce otcova, synovcových projevů touhy po domově trpce želel a jeho slavností díkůvzdání za to, že se rodina na vánoce ve zdraví shromáždila, se nijak netýkalo návratu Bertíkova.

Okamžitě se začalo s přípravami na vypravení nezdárného jinocha do odlehlého kouta Rhodesie, odkud není návrat tak snadný, a hodina odjezdu do té nehostinné končiny se přiblížila natolik, že starostlivější a ochotnější cestovatel by začínal pomýšlet na balení. Proto nebyl Bertík v náladě sdílet slavnostní pohodu, která ho obklopovala, a při horlivých a sobecky zaujatých diskusích o společenských plánech na příští měsíce, jež k němu doléhaly ze všech stran, v něm doutnal jenom vztek. Až na to, že strýce i celý širší rodinný kruh vyděsil popěvkem "Nikdy neříkej sbohem, vždycky jen na shledanou", se nijak nezúčastnil večerních radovánek.

Před nějakou půlhodinou odbila jedenáctá a starší Steffinkovi začali utrušovat poznámky předcházející proces, jemuž říkali odebrat se na kutě nebo do hajan.

"No, Teddie, už bys měl ležet v postýlce," vybídl Luke Steffink svého třináctiletého syna.

"Už bychom tam měli ležet všichni," přidala se paní Steffinková.

"Tam bychom se asi nevešli," poznamenal Bertík.

Jeho poznámka vyvolala téměř skandál; všichni se začali živit rozinkami a mandlemi s nervózní přičinlivostí ovcí pasoucích se před hrozící bouří.

"V Rusku, jak jsem se dočetl," ozval se Horace Bordenby, pozvaný na vánoce do rodiny, "venkované věří, že když se člověk na Štědrý den o půlnoci vypraví do chléva nebo do stáje, uslyší dobytek mluvit. Domácím zvířatům je prý na tu jednu chvíli v roce propůjčen dar lidské řeči."

"Jé, pojďme si všichni poslechnout do chléva, co nám asi řeknou!" zvolala Beryl, které připadalo zábavné a (...)

(......)