Andrzej Sapkowski

NĚCO KONČÍ, NĚCO ZAČÍNÁ
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V.

Seznam hostů nebyl nijak dlouhý. Snoubenci ho sestavili společně a rozesláním pozvánek pověřili Marigolda. Brzy vyšlo najevo, že trubadúr seznam ztratil dřív, než si ho stačil přečíst. Protože se to styděl přiznat, použil laciného triku a sezval koho se jen dalo. Samozřejmě znal Geralta i Yennefer tak dobře, že na nikoho důležitého nezapomněl, nebyl by to ale on, aby seznam hostů neobohatil o podivuhodný počet zcela náhodných osob.

A tak se tam objevil starý Vesemir z Kaer Morhen, Geraltův vychovatel, a s ním i zaklínač Eskel, s nímž se Geralt přátelil již od dětství.

Přišel druid Myšilov ve společnosti opálené plavovlásky jménem Freya, jež byla o hlavu vyšší a pár set let mladší než on. Spolu s nimi dorazil jarl Crach an Craite ze Skellige ve společnosti synů Ragnara a Lokiho. Ragnarovi, když jel na koni, dosahovaly nohy skoro až k zemi. Loki zase připomínal jemného elfa. Nebylo na tom ostatně nic divného - byli to sice bratři, ale za matky měli různé jarlovy souložnice.

Ohlásil se fojt Caldemeyn z Blavikenu s dcerou Annikou, dosti atraktivní, ale strašně nesmělou dívkou. Dostavil se trpaslík Yarpen Zigrin bez - což bylo zajímavé - obvyklé společnosti vousatých loupežníků, jimi říkal "ogaři". K Yarpenovi se cestou přidali elf Chireadan, jenž měl mezi Starším lidem ne zcela jasné, ale bezesporu vysoké postavení, doprovázený několika málomluvnými elfy, které neznal nikdo.

Dorazila i hlučná tlupa půlčíků, z nichž Geralt znal pouze Daintyho Biberveldta, farmáře z Rdesnové Louky, a z doslechu jeho svárlivou ženu Gardenii. V tomto houfu se nacházel i jeden půlčík, který půlčíkem nebyl - slavný podnikatel a kupec Tellico Lunngrevink Letorte z Novigradu, měňavec, doppler, vystupující jako půlčík pod přijatým jménem Dudu.

Objevil se baron Freixenet z Brokilonu se ženou, urozenou dryádou Braenn a pěti dcerkami jmény Morenn, Cirilla, Mona, Eithé a Kashka. Morenn vypadala tak na patnáct let a Kashka na pět. Všechny měly ohnivě rusé vlasy, přestože Freixenet byl černovlasý a Braenn medově plavovlasá. Braenn byla viditelné těhotná. Freixenet zcela vážně tvrdil, že to tentokrát musí být syn, přičemž hejno jeho rusých dryád po sobě pokukovalo a pochechtávalo se a Braenn s lehkým úsměvem dodávala, že onen "syn" se bude jmenovat Melissa.

Dostavil se Jarre Jednoruký, mladý kněz a kronikář z Ellanderu, chovanec Nenneke. Přišel hlavně kvůli Ciri, do níž se zahleděl. Ciri, jak se roztrpčené Nenneke zdálo, brala nesmělé nadbíhání zmrzačeného mládence na lehkou váhu.

Seznam neočekávaných hostů zahájil kníže Agloval z Bremervoordu, jehož příjezd hraničil se zázrakem, protože se s Geraltem upřímně nesnášeli. Ještě podivnější bylo, že se dostavil ve společnosti manželky, sirény Sh'eenaz. Sh'eenaz sice kdysi obětovala svůj rybí ocas výměnnou za dvojici neobyčejně krásných nožek, ale bylo o ní známo, že se nikdy nevzdaluje od mořského pobřeží, protože v ní pevnina vzbuzuje strach.

Málokdo očekával příjezd dalších korunovaných hlav - také je nikdo nezval. Přesto však monarchové posílali dopisy, dárky, posly - nebo všechno najednou. Museli se asi domluvit, protože poslové cestovali ve skupině, která se cestou spřátelila. Rytíř Yves zastupoval krále Ethaina, kastelán Sulivoy krále Venzlava, sir Matholm krále Sigismunda a sir Devereux královnu Addu, bývalou strigu. Cesta musela být veselá, neboť Yves měl rozseknutý ret, Sulivoy ruku na pásce, Matholm kulhal a Devereux měl takovou opici, že se sotva držel v sedle.

Nikdo nepozval zlatého draka Villentretenmertha, protože nikdo nevěděl, jak ho pozvat a kde ho vůbec hledat. K všeobecnému údivu se drak objevil, samozřejmě inkognito, v podobě rytíře Borcha vulgo Tři Kavky. Tam, kde byl i Marigold, se ovšem o nějakém inkognitu nedalo mluvit, ale přesto jen málokdo věřil, když básník ukazoval na kudrnatého rytíře a tvrdil, že je to drak.

Nikdo nečekal ani nezval pestrobarevnou sebranku, která se označovala jako "Marigoldovi přátelé a známí". Byli to hlavně básníci, muzikanti a trubadúři, k tomu ještě akrobat, profesionální hráč kostek, krotitelka krokodýlů a čtyři zmalované panenky, z nichž tři vypadaly jako prostitutky a čtvrtá, která jako harapanna nevypadala, jí byla bezpochyby také. Skupinu doplňovali dva proroci, z toho jeden falešný, jeden sochař, jedno plavovlasé a věčně opilé médium ženského pohlaví a poďobaný gnóm, který tvrdil, že se jmenuje Schuttenbach.

Kouzelnou obojživelnou lodí, připomínající labuť zkříženou s velkým polštářem, se dostavili čarodějové. Bylo jich čtyřikrát méně, než bylo pozváno, a třikrát více, než bylo očekáváno, protože Yennefeřini kolegové, jak se tvrdilo, odsuzovali její sňatek s mužem mimo jejich bratrstvo - a navíc zaklínačem. Část z nich pozvání ignorovala, část se vymluvila na nedostatek času a nutnou účast na výročním celosvětovém konventu čarodějů. Takže na palubě -jak ho Marigold pojmenoval - "peřinovce" byl pouze Dorregaray z Vole a Radcliffe z Oxenfurtu. A byla tam také Triss Ranuncul s vlasy barvy říjnových kaštanů.