<<< Literární doupě
Literární doupě

Andrzej Sapkowski

TROŠKU SE OBĚTOVAT

náhodně vybraná ukázka

[Toto dílo je chráněné a proto není možné jej zveřejnit celé, jelikož by to odporovalo platnému autorskému zákonu ČR. V této knize si můžete přečíst jen jednu stranu.]

 

Zmije - Sapkowski Andrzej
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 173 Kč
Zmije - Sapkowski Andrzej
Zaklínač - Bouřková sezóna - Sapkowski Andrzej
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Zaklínač - Bouřková sezóna - Sapkowski Andrzej
Magické střípky - Sapkowski Andrzej
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 310 Kč
Magické střípky - Sapkowski Andrzej

 

   1   

 

 

I.

Mořská víla se vynořila do půli těla z moře a prudce, ze všech sil plácla rukama do vody. Geralt zjistil, že má krásná, přímo dokonalá ňadra. Dojem kazila jen barva - bradavky byly tmavě zelené a dvorce kolem nich je o málo světlejší. Obratně se přizpůsobujíc dorážející vlně, se mořská víla půvabně prohnula, potřásla mokrými, světle zelenými vlasy a melodicky zazpívala.

"Copak?" kníže se naklonil přes brlení bárky. "Co říká?"

"Odmítá," odpověděl Geralt. "Říká, že nechce."

"Přeložils jí, že jí miluji? Že si bez ní nedokážu představit svůj život? Že se s ní chci oženit? Že chci jen ji a žádnou jinou?"

"Přeložil."

"A co ona?"

"Nic."

"Tak jí to zopakuj."

Zaklínač si dotkl prsty rtů a vydal ze sebe rozechvělý trylek. S obtížemi vybíraje slova a melodie, začal překládat knížecí vyznání.

Mořská víla, kladoucí se naznak na vodu, jej přerušila.

"Nepřekládej, nenamáhej se," zazpívala. "Všechno chápu. Vždycky, když říká, že mě miluje, tak se tváří tak přihlouple. Řekl něco důležitého?"

"Nic moc."

"Škoda," mořská víla zavířila vodou a ponořila se, ohýbala přitom silně ocas a pěnila mořskou vodu rozeklanou ploutví, připomínající ploutev kladivouna.

"Cože? Co říkala?" otázal se kníže.

"Prý je to škoda."

"Čeho je škoda? Co to má znamenat, jaká škoda?"

"Mám dojem, že to bylo odmítnutí."

"Mně se neodmítá!" zaječel kníže, popíraje tak očividnou skutečnost.

"Pane," zamumlal kapitán bárky, přicházeje k nim. "Sítě jsou připraveny, stačí je jen vrhnout a bude vaše ..."

"To bych nedoporučoval," řekl Geralt tiše. "Není sama. Pod vodou je jich víc a v hloubce pod námi by mohl být kraken."

Kapitán se roztřásl, zbledl a oběma rukama se nepotřebně chytil za zadek.

"Kra... kraken?"

"Kraken," ujistil ho zaklínač. "Nedoporučuji pokoušet se o nějaké žerty se sítěmi. Stačí když víla vykřikne a z tohoto vraku zůstanou jen prkna na vodě a my se utopíme jako koťata. A potom, Aglovale, rozhodni se, chceš se s ní oženit anebo ji chytit do sítě a pak ji držet v nějakém sudu?"

"Já ji miluji," řekl Agloval tvrdě. "Chci ji za ženu. Jenomže k tomu ona musí mít dvě nohy a ne šupinatý ocas. A to se udělat dá, protože jsem za dvě libry krásných perel koupil kouzelný elixír, a to s plnou zárukou. Jen bude trošku trpět, tři dny, víc ne. Zavolej ji, zaklínači, a ještě jednou jí to zopakuj."

"Říkal jsem jí to už dvakrát. Odpověděla, že rozhodně ne, že nesouhlasí. Dodala ale, že zná mořskou čarodějnici, nymfu, která je ti ochotná kouzlem změnit nohy v elegantní ocas. A to bezbolestně."

"Ona se nejspíš zbláznila! Já mám mít rybí ocas? Nikdy v životě! Zavolej ji, Geralte!"

Zaklínač se hluboce naklonil přes brlení. Voda ve stínu lodi byla zelená a zdála se být hustá jako želatina. Nemusel volat. Mořská víla najednou vyskočila v záplavě vody nad hladinu. Na okamžik přímo zůstala stát na ocase, pak sklouzla po vlně, obrátila se naznak a v celé kráse předvedla to, co na ní bylo nejpůvabnější. Geralt jen polkl.

"Hej, vy!" zazpívala. "Bude to trvat ještě dlouho? Kůže mi už sluncem praská! Bělovlasý, zeptej se ho, jestli souhlasí."

"Nesouhlasí," odzpíval zaklínač. "Sh´eenaz, pochop to, on přece nemůže mít rybí ocas, nemůže žít pod vodou. Ty můžeš dýchat vzduch, ale on rozhodně pod vodou žít nemůže."

"Já to věděla!" vykřikla tence víla. "Já to věděla! Výmluvy, hloupé, dětinské výmluvy, ani špetka obětavosti! Kdo miluje, ten se dokáže obětovat! Já se pro něj obětovala, den co den jsem kvůli němu lezla na skály, až jsem si na zadku vydřela šupiny, ploutve jsem si potrhala, nachladila se kvůli němu! A on pro mě nechce obětovat ani ty dva odporné pahýly! Láska, to není jen brát, je třeba se také něčeho vzdát, obětovat se! Přelož mu to!"

"Sh´eenaz," zvolal Geralt, "ty to nechápeš? On přece ve vodě žít nemůže!"

"Hloupé výmluvy mě nezajímají! Já ho taky ... Já ho taky miluju a chci s ním mít potěr, jenže jak, když on se nechce stát mlíčňákem? Kam mu mám naklást jikry, co? Do čepice?"

"Co to říká?" vykřikl kníže. "Geralte! Nepřivezl jsem tě sem, aby sis s ní povídal, ale..."

"Trvá na svém. Zlobí se."

"Sem se sítěmi!" zařval Agloval. "Když ji podržím měsíc v kádi, tak..."

"Takovýho!" křikl nesouhlasně kapitán a předvedl na lokti "jakého". "Pod námi může být kraken! Viděl jsi, pane, někdy krakena? Jestli chceš, skoč si do vody, chytej si ji do rukou! Já se do toho míchat nebudu. Já z té bárky žiju!"

"Žiješ jen díky mé milosti, lumpe! Sem se sítěmi, nebo tě nechám pověsit!"

"Můžeš políbit psa na řiť! Na téhle bárce má moje slovo větší váhu než tvoje!"

"Buďte zticha! Oba!" křikl Geralt nazlobeně. "Něco říká. Je to těžké nářečí, musím se soustředit!"

"Už toho mám dost," zahalekala melodicky Sh´eenaz. "Mám hlad! No, Bělovlasý, ať se rozhodne - a to okamžitě. Jedno mu ale řekni: nenechám si už ze sebe dělat legraci, nebudu se s ním zahazovat, bude-li vypadat jako čtyřcípá hvězdice. Řekni mu, že na hrátky, jaké mi on navrhuje na skalách, mám kamarádky, které to dělají mnohem lépe! Já to ale považuji za dětinskou zábavu, dobrou tak pro děti před výměnou šupin. Já jsem normální, zdravá mořská víla..."

"Sh´eenaz..."

"Nepřerušuj mě! Ještě jsem nedomluvila! Jsem zdravá, normální a zralá ke tření, ale on, pokud po mně opravdu tak touží, musí mít ocas, ploutev, a všechno jako každý tritón. Jinak ho nechci znát!"

Geralt překládal co nejrychleji, jen se při tom snažil být co nejméně vulgární. Moc se mu to nedařilo. Kníže zrudl a nepěkně zanadával.

"Děvka beze studu," zařval. "Studená makrela! Ať si najde sledě!"

"Co to řekl?" zajímalo Sh´eenaz. Připlula blíž.

"Že nechce mít ocas!"

"Tak mu řekni... Řekni mu, aby vyschl!"

"Co říká?"

"Říká," tlumočil zaklínač, "že se máš jít utopit."

 

   1   

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist