Robert Silverberg
překlad: Blanka Štěpánová, Robert Čapek

ROMA ETERNA
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

 ROMA ETERNA

 

DO ZEMĚ ZASLÍBENÉ (1989)

PŘÍBĚHY Z VENIJSKÉHO LESA (1989)

PŘEDSUNUTÁ STRÁŽ IMPÉRIA (1991)

VIA ROMA (1994)

ČEKÁNÍ NA KONEC (1998)

[česky dosud nevyšlo]

 

 

Příběhy z řady Roma Eterna jsou založeny na alternativní historii, v níž Židy za dávných časů nevyvedl Mojžíš z Egypta tak, jak je uvedeno v knize Exodus. Jelikož se Židé tedy nikdy neusadili v Palestině, nenarodil se nikdy ani Ježíš Nazaretský, nevyvinulo se křesťanství a Řím zůstal pohanský. Dějiny Říma v tomto alternativním světě se vcelku podobají těm, které byly zaznamenány o našem Římě zhruba do čtvrtého století našeho letopočtu – založení impéria Augustem, velká expanze během vlády Trajánovy, Hadriánovy a vlády Marka Aurelia, potíže během třísetleté vlády vojenských diktátorů a rozdělení Říše římské Konstantinem Velkým na východní a západní část.

Ale po Konstantinovi, který byl v našem vesmíru odpovědný za zavedení křesťanství jako oficiálního římského státního náboženství, se věci začínají diametrálně lišit. Říše, která byla v našem vesmíru rozpolcená spory mezi Konstantinovými potomky a politicky oslabena změnou společenských postojů, vyplývajících z křesťanského kodexu, zde během pátého století vzkvétá a rozrůstá se do období, jež nazýváme Temný věk, odráží invaze barbarů a nakonec se stává bohatým celosvětovým impériem, které se táhne od Británie až k Indii a Číně. Tato říše nemá vážnějších protivníků, ačkoli občas dochází k třenicím mezi východní a západní polovinou a říše Aztéků a Inků v Novém světě zůstávají po nevydařeném pokusu Římanů o kolonizaci a založení Nova Roma na druhé straně oceánu nezávislé a silné. Časová linie řady Roma Eterna začíná v roce 753 před naším letopočtem, v roce, kdy bylo město založeno; náš rok 1999 AD neboli našeho letopočtu je tedy podle římského počítání rokem 2752 AUC neboli od založení města. Podle této chronologie je první ze všech příběhů povídka Čekání na konec, která se odehrává v roce 1951 AUC (1198 AD) a v níž je západní část říše během období dekadence napadena a dobyta armádou z řecky hovořící východní části říše.

V povídce Předsunutá stráž impéria, která se odehrává o dvě stě padesát let později – tedy v roce 2206 AUC (1453 AD), si západní část říše znovu získává nejen svou nezávislost, ale pod činorodou vládou císaře Flavia Romula východní říši poráží a znovu ustavuje celistvé impérium, které bylo rozděleno za vlády Konstantina o jedenáct set let dříve.

V imperiálních letech 2250-2550, která odpovídají našemu šestnáctému, sedmnáctému a osmnáctému století, prochází impérium renesancí, jíž vůbec poprvé dává možnost vzniknout císař Traján VIL, který podniká cesty kolem světa a rozvíjí obchod s Asií. Oživení ekonomického růstu díky novým obchodním možnostem vede k průmyslové revoluci, rozpadu imperiálních zemí na oblasti, v nichž se užívají dialekty, odvozené z jiných jazyků (galština, hispánština, britonština, 'románština' neboli italština apod.) a v důsledku toho i k postupnému úpadku centrální autority impéria během druhého období prospívající dekadence. O sjednocení víceméně nezávislých evropských provincií se úspěšně pokusil roku 2563 AUC (1810 AD) napoleonský hrabě Valerian ApoOinaris a po nějakou dobu se zdálo, že se impérium s ApoUinariem jako šedou eminencí za trůnem znovu navrací k bývalé moci.

Ale zavraždění Apollinaria celý imperiální systém rozvrátilo: po osmnácti staletích vlády císařů drtivá část veřejnosti zatoužila po odstranění líné a zhýčkané aristokracie a po návratu ke starobylému republikánskému zřízení, které zrušil Augustus. Následující z existujících povídek, Via Roma, popisuje svržení posledního císaře v roce 2603 AUC (1850 AD), vyvraždění většiny příslušníků královské rodiny a ustavení Druhé republiky pod záštitou autoritářského a konzervativního Gaia Junia Scaevoly, který přijímá titul doživotního prvního konzula.

Následující povídka, Příběhy z venijského lesa, jejíž děj se odehrává zhruba padesát let po pádu císařů, poskytuje pohled na posledního přeživšího příslušníka starého imperiálního rodu, starce, který žije v poklidné samotě v lese poblíž města, jež známe jako Vídeň. Chronologicky pak série pokračuje rokem 2723 AUC (1970 AD) a povídkou Do země zaslíbené, v níž se Mojžíš, charismatický egyptský Žid, pokouší postavit vesmírnou loď, na jejíž palubě by dopravil svůj lid na jiný svět. Při pokusu o start dojde ke katastrofě a Mojžíš je zabit, ale na konci příběhu můžeme na středním východě sledovat první náznaky nového mesianistického náboženství, v němž Mojžíš zaujme místo syna Božího.

Následující příběh, situovaný do roku 2503 AUC (1750 AD), zaplňuje mezeru v sérii popisem impéria v pozdním stadiu Druhé dekadence, kdy na trůn nastupuje císař Demeterius II. a jeden z historiků vzpomíná na renesancí, kterou zahájil Traján VII. o čtvrt tisíciletí dříve, jako na zlatý věk.

 

Robert Silverberg