Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
(Paní Miladě Ottové.)
Na břehu Gangy, v svatou hledě řeku, v chrámovém háji, v odříkání světa žil zbožný Brahmin tiše dlouhá léta. – Smrt odjala mu ženu v mladém věku, však srdce jeho pouze jednou kvetlo a s žití krbu ztrativ oheň, světlo, dál dny své trávil v zbožném rozjímání a čekal jenom sám, až půjde za ni. Leč tlukot srdce neutlumíš v těle a na sto zámků uzavři je všude, po družném srdci věčně toužit bude, neb ani bůh žít nemoh' osaměle. Tak, proživ roky smutkem zachmuřené, když padala mu na vlas jinovatka, zas na zem upřel zraky zamlžené: dva poklady mu zbyly drahocenné, to přítel z mladosti a stará matka. Stál přítel věrně vždy po jeho boku a neproměněn během dlouhých roků, ač pomíjel ho zrak se žalem tmící; jak drahokam byl v temné šperkovnici skryt po léta; – když zas ji otvíráme, lesk dávný opět v hranolech se láme. A matka v štěstí, žalu jenom stála mu u srdce a mlčky milovala. A po dvakrát, co takto žili spolu u oltáře a u jednoho stolu, duch nesvornosti mezi ně se vloudil a dvakrát moudrý Brahmin takto soudil: „Jest rodné matce syn nad život dražší a věrný přítel, kde je k nalezení? jej ztrativ, na vždy ztratíš, – však tím snazší, kde větší láska, – jest i odpuštění.“ A dvakráte, ač v srdci červ mu hlodal, – neb dobře věděl, máť že křivdu snáší, – jí kývnul jen a jemu ruku podal. A dvakráte, jak přítel lesem chodil, uslyšel Brahmin jeho výkřik z chrámu, a sám se vrhnul dravé šelmě v tlamu a dvakrát od smrti jej osvobodil. – A bylo to před jarním svátkem Šivy, kdy poutníci sem přicházeli v davu a přítel složil bohu na oslavu zpěv nový; – lidské chvály žádostivý jej po večeři čet', když byli sami. Pak na odměnu čekal svojí práce. „?y první mluv,“ děl Brahmin svojí matce. A ona, v zamyšlení kloníc hlavu jen dí: „Jest na rtech lidských zbožné slovo jak pára nad propasti hlubinami a propastí je srdce člověkovo.“ A přítel hleděl kol jak pomatený a Brahmin k jeho prsům hlavu nahnul a řekl: „Nermuť se, je hlas to (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
