Josef Václav Sládek

V ZIMNÍM SLUNCI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Otka Přemyslova

 Přemysl oráč na poli

 dooral poslední líchu,
 sed' na svůj pluh a spřežení
 páslo se v poledním tichu.
  
 Skřivánek umlk' nad polem,
 větřík nepohnul travou,
 byl slunný den a mnohý sen
 spěl v tichu oráči hlavou.
  
 Na světlou kněžnu vzpomínal
 na zlatém Vyšehradě,
 na Libušu, jak vídal ji,
 pod lípou sedávat v radě.
  
 Na její úsměv vzpomínal
 v té mužů směsici valné,
 na její oči, hvězdy dvě
 tak stkvoucí, dálné, ach dálné!
  
 Na muže kruté, divoké
 a jejich surové hněvy,
 jak bouřili se, nechtěli,
 by vládla ruka jim děvy.
  
 A ona, světlá věštkyně,
 když vládce chtěli mít všude,
 jim řekla: »Muže zvolím si.« 
 – Kdo asi knížetem bude?
  
 I hleděl jako v mrákotě
 na zašlý, zašlý sen mnohý,
 v tom oči vznes', neb dálný les
 táhlými zazvučel rohy.
  
 A modrou lesa ovrubou
 mnohé se zaleskly zbroje,
 a duní zem a jezdců tém
 ze tmavé vyjíždí chvoje.
  
 A kopyt hluk a rohů zvuk
 hlaholí blíže a blíže:
 „Od Libuše, od Libuše
 ti pozdrav nesem, náš kníže!
  
 Co stojíš tu tak bez hnutí,
 jaká té vidina mámí?
 na stolec, na stolec knížecí
 pojedeš, Přemysle, s námi!“ 
  
 A on tu stál a otku vzal,
 a hluboko vrazil ji v půdu
 a děl: „Až hůl ta rozkvete,
 pak teprv knížetem budu.“ 
  
 A kmetové a vladyci
 na sebe hleděli němě,
 a dí: „To nikdy knížete
 česká se nedočká země.“ 
  
 A Přemysl se usmál jen
 a na hůl hleděl jak v snění,
 a jaký div! – hůl, suchá dřív,
 v zelenou haluz se mění.
  
 A od kořene vyrůstá
 jí haluz druhá a třetí,
 a list a květ a zralý hned
 plod vidět na každé sněti.
  
 A kmeti stojí v úžasu:
 „Teď vzhůru, Přemysle, s námi,
 už vidíš sám, že knížetem
 chtějí tě bozi (...)
(......)