Josef Václav Sládek

V ZIMNÍM SLUNCI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

U mé báby

 Bábo, pod svým krucifixem,
 na lenošce z hnědé kůže,
 ruce krásné, útlé, bílé
 na dubovém, hnědém stolu
 s širokými trnožemi;
 v starodávném lemování,
 s čepečkem na šedé skráni,
 s růžencem a žlutou knihou,
 v níž jsi četla jenom s tíhou,
 ale dobře po paměti,
 čtouc ji tak po dlouhá léta, –
  
 bábo, s tím tvým okem klidným,
 vlídným, ač tak málovidným:
 když ti vnuk se vrátil z dáli,
 jak ty oči, které samy
 hovořily se stěnami
 celý rok a v létě, v zimě,
 jen tak němo vzpomínaly,
 když ti přišel vnuk tvůj z dáli,
 jak se na něj pousmály!
  
 Bábo! – sedím ve tvém bytu,
 hledím z toho okna ven,
 do mhy, deště, do blankytu
 kde's se tolik nadívala,
 jak's tu léta sedávala
 pod dědičným krucifixem
 na lenošce z hnědé kůže,
 při dubovém hnědém stolu –
 ale, kde to lemování,
 čepeček s tou šedou skrání,
 kde je, bábo, zrak ten vlídný? –
 Šedé skráně pod trávníkem
 uschovalo sobě jaro
 s posledním je berouc sněhem
 pro podzimek na chudobky.
 Čepeček a žlutou knihu,
 růženec a kde co bylo,
 roznesli ti ze tvé síně,
 jak tu stálo třicet roků
 samo, ty's jak sama byla.
 Jen ta prázdná síň tu zbyla
 a já sedím tady zase,
 jak jsem sedal mnohdykráte
 a ty's modlila se tiše
 mezi tím, co pro svět planý
 já jsem psal své verše plané. –
 A ty's modlila se tiše,
 krucifix jak hleděl s hůry,
 zašeptala's jenom: Pane!
 viděla's, andělské kůry
 jak mu hlubé rány hojí
 a jak On se k lidem (...)
(......)