Antonín Sova

KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Hudba nálady

 Sedíme v kupé zahaleni 
 (vzduch mrazivý a vonný jest), 
 již mizet zdá se záchvěv denní 
 a nebem kmitlo na sta hvězd.
 
 Prořídlé stromy podél trati, 
 sbor jedlí, řada doubravin 
 se na skle počly kolébati, 
 jich černý, přelétavý stín.
 
 Já jenom zřím, jak světla kanou 
 na hlavu tvou, na tmavý vlas, 
 co oči tvoje nepřestanou 
 do noci hledět zas a zas,
 
 tak černé, záhadné a snivé 
 a trochu jízdou znavené, 
 slov, polibků a vášně chtivé, 
 tak oddané, tak plamenné!
 
 Já jenom zřím tvých ramen tvary 
 z krajkoví bílých šálů plát, 
 náramek dobré práce starý 
 a duhovitých perel rad,
 
 a tebe, duše, drahá duše,
 ty královno má podzimní,
 jež posloucháš v dnů příštích tuše
 mé hloupé snění intimní 
 
 o podzimu, jenž zaburácí, 
 jenž v staré parky listí střás, 
 o městě, kam se mládež vrací 
 v ten podzimní a pozdní čas,
 
 o svojich snech a práci svojí, 
 o hudbě, sólech cellových. 
 (Ó jak se vlnil v nepokoji 
 tvůj perlivý, hrdlící smích,
 
 jak stoupal, klesal a jak zmíral 
 mi na prsou prosebný tak, 
 a divoký jak hruď mi svíral 
 a měkký hned ztich jako pták.)
 
 A stromů stín z tmy oknem kýval 
 nad tebou, snící v loktech mých, 
 a ze rtů dech ti horký splýval 
 polibky mými znavených!