<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Karolína Světlá

KŘÍŽ U POTOKA
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti
    1    

 

Recenze

Příběh ženy snažící se svou láskou a věrností muži (prchlivému a nelaskavému) zrušit dlouholetou kletbu spočívající na jeho rodu.

Eva vyrostla jako schovanka bezdětných manželů mlynářových. Již v dětství projevovala lásku k učení zvl. čtení; byla vnímavé dítě. Když jí vyprávěli o dávné kletbě na rodu Potockých, trápila se nad životy těchto lidí a přemýšlela jak jim pomoci. Jednou (již odrostlejší) vila věnec u hrobu (kříže) nešťastné Józy a našel ji tam Štěpán od Potockých. Tomu se Evička líbila už dlouho, ale neusiloval o ni, protože Evička se o chlapce nezajímala a chodila jen do kostela. Při spatření k ní zahořel vášní, a jak Evičce již při setkání řekl, poslal svého nejstaršího bratra do mlýna požádat o její ruku. Pěstouni nechali na ni, ať se rozhodne, a tak se nakonec Evička, nejkrásnější děvče z okolí, vdala za švarného Štěpána.

(Józa vyrostla v chudé rodině, otec ji krutě využíval k práci. Když pak potkala Mikše Potockého, naprosto ji uchvátil svým šarmem. Předstíral lásku k ní a bavil se tím, jak ona na něm visí a zbožňuje ho. Chodil za ní nějaký čas ke studánce,ale když ho omrzela a našel si jinou, naprosto ji přehlížel. Józa byla zlomena a přemožena svým žalem. S hroznou hořkostí v srdci nemohla ani vidět Mikšova bratra Franíka, který se o ni začal zajímat. Franík chtěl Józu mít a dokonce slíbil jejímu vypočítavému otci, že mu bude každoročně vyplácet jakoby náhradu za Józinu práci. Zaslepeného svým sobectvím ho neodradilo ani výslovné Józino zařeknutí se, že mu bude nanejvýš služkou, ale nikdy ne manželkou. Když rok po svatbě s Józou nic nesvedl a stále se k němu chovala naprosto cize, obrátil se na svého bratra . Ten s ním zašel pro radu ke starému ovčákovi. Namíchal jim pro Józu letkvar a varoval je, že se musí podávat pravidělně bez vynechání, jinak že bude Józa ješťě horší. Když Józa kapku v mléce požila, dlouho spala a i po probuzení byla jakoby omráčená. Franík ji měl konečně ve své moci. Nedával jí ale stále kapky podle ovčákovy rady, a tak se asi po roce stalo, že Józa se ze své nevědomosti a otupělosti probrala. Zděšená zjistila, že má syna. Hrůzným způsobem proklela rod – prý v něm nebude poctivá láska a zabila se.)

Dokud Evička ještě trávila po svatbě nějaký čas v mlýně, byl Štěpán ostýchavý a nesmělý a okouzlený jejím půvabem. Když se slavnostně přestěhovala k němu, byl to opět ten milující a vášnivý muž, který ji tenkrát překvapil u kříže. Pyšnil se Evičkou před lidmi, nechtěl, aby pracovala, ale pouze spravovala jeho domácnost. Evička se však pustila do práce a přeměnila usedlost bratří Potockých k nepoznání. Když se manžel vracel z obchodu, vozíval jí drahé šaty a o večerech se věnoval výhradně jí. Kazem na Eviččině štěstí byl nepochopený podivín švagr Ambrož. Časem začal Štěpána popouzet ženin zájem o knihy, a tak Evička (předtím krásně vystavené) knihy po opakovaných výtkách radši uklidila do komory. Když se Evě narodila dcerka Evička, probudil se v ní dosud nepoznaný mateřský cit. Mladého otce naopak po období nadšení z dítěte začala dráždit Evina (podle jeho pocitů - přehnaná) péče o dceru. Eva se (i když Štěpána vroucně milovala), cítila osamělá. Štěpán pak začal sám odcházet do hospody za zábavou, protože ona odmítla opustit na celý večer dítě.

Z vyhlášeného mrzouta Ambrože se naopak vyklubal člověk milující malou Evičku a ctící svou švagrovou. Štěpán měl vsugerován pocit, že si ho jeho žena neváží a nemiluje ho. Upadával do rozpustilejší společnosti, nechal si lichotit od své bývalé spolužačky Mařičky – marnivé a nepořádné ženy a ze vzdoru s ní začal žít. Ambrož Evě vyčítal, že byla bláhová a nerozumná, když se vdala za jeho bratra Štěpána; myslel si, že to udělala ze zamilovanosti a ne snad z touhy pomoci Eva se cítila slabá a zkroušená. Chtěla ale vydržet va své snaze. Když začal Štěpán navštěvovat Mařičku, nedělala mu scény, ale pouze tiše trpěla. Štěpána to ještě více utvrdilo o jejím nezájmu. Eva se nesvěřovala se se svými starostmi ani pěstounům, aby se netrápili. Když ale Štěpán začal být hrubý, poslala dcerku jakoby na prázdniny k prarodičům. Jednou po propité noci, když Štěpán zjistil, že nemá peníze ani tabák, praštil ze zlosti vší silou po Evě dýmkou. Když ji viděl krvácející v bezvědomí, utekl v hrozných výčitkách a skrýval se několik dní v lese. Po zranění ji našel Ambrož a během ošetřování ji přemlouval, aby s ním odjela z toho prokletého domu. Když odmítla, nechal ji ležet u potoka vedle kříže. Večer ji našly služky a byla převezena k pěstounům. Štěpán tam kajícně přišel, ale mlynářka ho vyhodila, a tak se jeho srdce zatvrdilo. Uchýlil se k milence Mařičce.

Evička už chovala v sobě jedinou myšlenku – zachránit Štěpána a tím i sebe. Hned po uzdravení se vydala do Mařiččina domu a prosila ji o její přímluvu u Štěpána a tak, aby pomohla zachovat rodinu. Mařička však pokořila Evičku ještě více a do očí se jí vysmála. Evička byla u konce sil. Štěpán ale, který se skrýval za dveřmi a slyšel Evu za ní rychle běžel. Uvědomil si svou hroznou chybu a prosil ji láskyplně o odpuštění. Od té doby se hodně změnilo. Evička našla klid, i když šrám na čele jí zůstal.

Příběh je psán poměrně dobře čtitelným, i když pro dnešní dobu trochu zastaralým. Je psán chronologicky. Do děje – života Evičky je zapojován důležitý příběh – o nešťastné Józe a jejím prokletí. Zivot Evy silně ovlivňuje minulost - život Józy její neštěstí a trápení a způsob, jakým ho ukončila. Evička se snažila svým nesobeckým jednáním jakoby smazat to co utrápená Józa zpúsobila. Hlavní hrdinka je tedy vykreslena jako šlechetná, trpělivá, pokojná, pevná a vzdělaná žena toužící po vykonání dobra. Postava zřejmě vyjadřovala ideál ženy, jak si jej autorka představovala.

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti

 

    1    

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist