Josef Kajetán Tyl

KUTNOHORŠTÍ HAVÍŘI
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Stručný děj

Hra se odehrává roku 1493 za krále Vladislava Polského.

Havíři jsou nespokojení se svým stavem, trpí nouzí, a tak přemlouvají Opata, hutmana a staršího z havířů, aby s tím něco udělal. Šimon mu předhazuje, že jeho dcera Anežka miluje Hynka, syna Vaitminara, nejvyššího mincmistra království Českého. Myslí si, že skrze Hynka hledá přízeň otce. Opat proto zakazuje dceři stýkat se s Hynkem. Ta svoluje, z mysli své že ho však nevymaže.

I s Hynkem samotným Opat promluvil. Zmínil další důvod, proč nemůže chodit za jeho dcerou. Jsou s jeho otcem nepřátelé. Opat chtěl jako svého pána přijmout jen Čecha. Hynek slíbil, že s otcem promluví. Ten mu radí zlomit Anežce srdce. Do jejich debaty však zasáhnou události na dvoře. Havíři povstali.

Byli vysláni tři: Opat, Lana a Šimon. Byli však vsazeni do vězení. Hynek prosil otce, aby je pustil. Otec to nedovolil, a tak je propustil bez jeho svolení. Mezitím přišla za otce prosit Anežka. Mincminstr Beneš ji s holomkem poslal domů.

Havíři odešli z Kutné Hory. Byli obklíčeni a vůdcové popraveni. Beneš zemřel. Pražský hejtman slibuje, že zjedná havířům nápravu. Hynek s Anežkou se rozloučili, on odchází do světa očistit jméno svého rodu, ona se uchyluje do kláštera. Jediný Vít vyvázl katovi, on vymohl spravedlnost pro havíře. Anežce, jež miluje, slibuje, že jí bude věrným bratrem, když už teď na světě nikoho nemá.

Obsahem Tylovy činohry je srážka utiskovaných horníků s vykořisťovatelem, spor poctivé práce a vlastenectví se zneužíváním vysokého postavení, spor lidové dobroty a důvěřivosti s panskou zlobou, podvody, korupcí a intrikami. Tovaryšstvo přitom jenom chtělo mzdu, jejíž výši jim určil král.

Opat nebyl revolucionář, podlehl naléhání svých přátel. Nejbojovnější byl Vít.