Josef Kajetán Tyl

ČESKÉ GRANÁTY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

7.

Smolarinský, herec,
umění svého první milovník,
takto ale intrikán u národního divadla v Neznámovicích,
příteli svému u baletu ...ském^[T7]

Jak se máš, rachoto? - Gut? tres bien? - Bene, optime!^[94] Mně se vede jako pánu bez panství. Dnes máme pátého, já nemám již ani vindry - a patnáctého je tuším teprva za deset dní. Patnáctého! Ach, jazyk všech národů nemá tak líbezného a spolu přece i rázného - tak mysticky alegorického slova, jako je to čtyrslabičné: Patnáctého! - A kdybych měl přece některému přednost dáti, bylo by to jen trojslabičné: Prvního! Kdyby bylo po celý měsíc každý den patnáctého a prvního - bei den Gebeiden meines Rollers!^[95] - byla by to radost, býti sto let u divadla. Pak by snad nemusel člověk pořád na gáži čekat!

Dobře, že jsem začal o divadle - byl bych skoro zapomněl. A kdož může také všecko v hlavě nosit! -

Jakživ bych byl neřekl, že může míti takový trulant, alias^[96] pan Kačer, přítomného času náš vysoce vážený pan principál, takovou kapitální myšlénku, jako ta byla: založiti české divadlo. Chlap ti sedí teď v rákosí až nad hlavu, a místo píšťalek řeže píšťaly jako fagoty. Avšak arci - toho se mohl on i my, tulipánové, nadíti! Našinci chňapají po všem, co jen trochu vlastenectvím zapáchá, jako ryba po kebuli.^[97] Vyskytni se, s čím chceš - mohou-li přitom lidé jen drobátko ukázati, že jsou Čechové, tu je máš, tu jsou při ruce; slov jako vody, chuti plná míra, peněz jako želez! -

Nemysli, že jsem se přepsal - nikoli! Auf Ehre!^[98] praví Nestroy,^[99] a já jsem rád, že jsem to vloni ze své vídeňské cesty profitoval - auf Ehre! Já se nepřepsal - ich kenne meine Pappenheimer - auf Ehre!^[100] A proto se zlobím, že jsme my dva na tu myšlénku nepřišli. Teď jsme mohli my sedět u kasy - ty vybírat, já vydávat.

Ostatně jsem spokojen; publikum dělá, jako by bylo spokojeno, a věřitelové musejí býti spokojeni. Ti milí věřitelové! Šťastný člověče při své sprostotě, kterýžto nevíš, co je to za národ! Tak pozorný, tak ostražitý, tak delikátní - ještě více nežli publikum. S tímto se také raději potkávám. Před publikum vstoupí člověk, třeba nic v mozku neměl; před věřitele jde nerád, když nic v kapse nemá. Publikum - a zvláště to naše publikum, je pravá ovce; člověk, jako já, může s ním dělat, co mu napadne. Mluv, jak jsi bez gramatiky, bez kněh, bez učení mluviti se naučil - ono bude rádo, jen když tě uslyší; sypej chyby z rukávu, ono bude nábožně poslouchati; mluv nesmysl, ono řekne, že je to vysoká čeština. Toho bych utopil, udávil, uškrtil, komu by napadlo, čistotu, přísně gramatickou mluvu na naše prkna uvádět - aneb kdo by našim posluchačům uši tak otevříti chtěl, aby všechen neřád v přednášení našem viděli!

Jsou zde arci flouskové - škrabáci, kteří nás (...)

(......)