Josef Kajetán Tyl

ČESKÉ GRANÁTY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

2.

Slečinka z venku - slečince do Prahy^[T2]

Ma šér^[10] Lotinko!

Proboha tě prosím, kam pak jsi dala paměť? - to je už cu moc.^[11] Já tu vězím v té největší ouzkosti. Den po dni čekám, kdy přijde pomoc - a den po dni se klamu. Copak není ta modistka ještě hotova? Stydím se už na ulici vyjít. Inspektorovic Lori má od té doby dva nové klobouky, jeden lila,^[12] jeden žamoa^[13]- a já pořád ještě tu starou muchomůrku! -

Ostatně jsem zdráva. S Karlem byla jsem dva dny fašé^[14]- teď je zas dobře. Na kolenou mě odprosil. Celý ten čas byl hin.^[15]

Nového tu nemáme nic, leda že sládkovic Bábi umřela. Měla prej to z tance. Nevím. Nynčko tu leží půl patalionu myslivců. Několik oficírků je u nich komifó!^[16] Máme zde také nového, mladého doktora. Přišel nedávno z Prahy. U radního Berounka ho chválej. Hojí prej všecko vodou a je přitom ukrutnej vlastenec.

Apropó!^[17] Víš-li pak, co to je vlastenec? Od nějakého času přišlo to slovo u nás do módy (přinesli ho, tuším, študenti z Prahy), a naši páni se teď jinák nepozdravujou než pane vlastenče! Byla bych se už ráda zeptala, co to vlastně znamená; nerada bych si ale něco zadala. Dělám, jako bych to už dávno věděla, ačkoli jsem o tom ani v geografii, ani v Meidingrově gramatice^[18] neslyšela. Mon Dié!^[19] Kdopak může také všecko vědět! Dost možná, že o tom ani moji učitelové nevěděli. Já vím dost jiných věcí, a krom protivného vaření a mrzutého šití nevyrovná se mi žádná holka.

Něco to bejt musí, to vlastenectví - snad nějaká móda nebo hra, nějaké nové způsoby, nějaká špekulace nebo podnikání s akciemi, nějaký spolek nebo kasino^[20] - něco to bejt musí. Snad jsi o něm už také slyšela (aspoň to z Prahy sem přišlo, to vím už dozajista), a protož bych tě, ma šér, prosila, abys mi o tom co nevidět něco gruntovního napsala. Já tu už teď říkám, že jsem také vlastenec, a naši mladí lidé mohou se radostí zbláznit; cožpak teprva potom, až budu o tom něco vědět? To bude famós!^[21]

Jen mi všecko hezky obšírně popiš: musí-li člověk při vlastenectví něco vědět, něco umět, něco mluvit, něco dělat - anebo co jiného. Něco s tím spojeno bejt musí, to poznávám, a jak se mi zdá, jsou při něm také nějaké tajné, před světem ukryté radosti; jinák bych sice nevěděla, proč by se ho naši lidé tak chytali. Vidět to ovšem není - já jsem alespoň ještě nic neviděla - ale něco takového při něm bejt musí.

Již tedy na mne a na to vlastenectví pamatuj - a kdybysi mohla dostat asi čtyry prsty široké roza-pentle,^[22] veliký vděk bys udělala své nejupřímnější.

NB. Nezapomeň, prosím tě, na pevný kartandl,^[23] aby se klobouku nic nestalo - můžeš do něho také to vlastenectví strčit, aby se nepomačkalo. - A jakpak? ještě nevyšlo nic nového od Klaurena?^[24] Ondyno jsem ti čtla něco francouzského, bylo to od nějakého Paul de Kocka^[25] - a něco delikát! Ach, ti Francouzové jsou přeci jen andělé! Co jsme my Němci proti nim? - Těch několik skládaných oplatků jsem sama pekla; doufám, že ti budou chutnat; jen jestli je poslice (...)

(......)