Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Švanda. Potom Nalejváček. Předešlí. Švanda je podnapilý.
ŠVANDA: He, hospodo!
CHASA: I hlehle – Švanda! To bude švanda!
VOCILKA (trhne sebou): Kýž tě klíště!
NALEJVÁČEK (přináší talíř a džbánek): Hned jsem tady, jen to fikne. (Dá to Vocilkovi a běží zas ven.)
ŠVANDA: Dobrého zdraví, hoši, dobrého zdraví. I kýho ďábla! Jakpak ty sem přicházíš, ďábelská podšívko?
VOCILKA: Svou vlastní ekvipáží. Služebníček – těší mě –
ŠVANDA (obejde hrozivě Vocilku, dlouho si jej měří): Hoši, vyvalchujte mi tenhle měch, já vám budu za to celou noc hrát zadarmo!
CHASA: I proč ne – to se může stát. (Vstávají na Vocilku.)
VOCILKA: Lidé, mějte rozum! (Couvá za stůl a chopí se své truhlice.) Zpátky, já tu mám nabité kanony a nerozumím žertu!
ŠVANDA: Anebo – nechte toho! On to naposledy přece nejlíp se mnou myslel – ačkoli se to neokázalo.
VOCILKA: To je moudré slovo. Arciže jsem to nejlíp myslil. Copak je princovství nějaká maličkost? Že to sklaplo, za to nemohu.
NALEJVÁČEK (přinese džbánek).
ŠVANDA (sedne ke stolu): Šsst! – Slyšeli jste? Princovství! Vy mi to nechcete nikdy věřit, když povídám, jaký jsem měl kříž s princeznami. Tenhle člověk je svědek.
VOCILKA: Ano, já byl při tom. – Pane hospodský, ještě džbáneček! (Sedne si k Švandovi.)
ŠVANDA (se směje): Ale řekni mi, šibeničníku, jak jsi tenkráte vyváznul?
VOCILKA: Oh, tuze dobře. Ti lidé byli ke mně samé komplimenty, chtěli mě pořád ještě zdržovat – ale já, že když vám udělali takový škandál – a ztratil jsem se jako stín.
ŠVANDA: A potom?
VOCILKA: Potom jsem šel zpytovat cizí krajiny – až jsem konečně sehnal celou společnost veselých lidí.
ŠVANDA: Samých cekretářů – ne?
VOCILKA: Oh, prosím. Mezi těmi byli také princezny a princové. Však uvidíte, mám jich několik ještě támhle v truhlici.
ŠVANDA: V truhlici?
VOCILKA: Já měl již v kolíbce hroznou lásku k svobodnému umění, a proto jsem si pořídil konečně celou bandu kunštýřů.
ŠVANDA: Kunštýřů?
VOCILKA: Komedii s pimprlaty.
ŠVANDA: Ha, ha, ha!
VOCILKA: To byste ani neřekl, jaká je to spekulace, když se vydaří; to je ta nejlepší divadelní direkce, protože se nestará o gáže – a hercové nikdy nepokoušejí, nedělají pikle a úklady. Na počátku se mi také dařilo; ale poněvadž nýnčko při tom kunštu jeden druhému na kobylce sedí: tedy se mi živnost také ztenčila, a stala se mi konečně malá mrzutost – na poslední hospodě jsem musil nechat celou společnost i s mašinami v prezónu – sotvaže jsem uplách s malou truhličkou, kde mám ještě princeznu Alcestu, doktora Fausta, Don Šajna a několik čertů. – Ale což to mluvím pořád o sobě. Povězte mi raději vy, jak jste sem přišel, co zde děláte, jak se máte a jak to zde vydržíte?
ŠVANDA: Já? A copak mi zde schází? Neslyšel jsi ještě o strakonickém dudákovi?
VOCILKA: Slyšel; ale nemohlo mně napadnout, že to je můj slavný koncertista.
ŠVANDA: K čertu s koncertistou! Já jsem v tom světě ztratil dost a dost – že mně někdy už ani pít nechutná.
VOCILKA: Ó, (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky