Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Trnka s ručnicí na rameně. Předešlí.
TRNKA: Tchoř je v komoře! – I prach do luňáka, půjdete-li pak od sebe? Nedáte si pokoje ani o božím poledni? Kolikráte ti mám říkat, ty parohatý dudáku, abys mi za holkou nelezl? Budeš tak dlouho dělat, až ti vsolím do lýtek hrst broků.
ŠVANDA: Nechte si povědět, strýčku Trnků –
DOROTKA: Ano, tatínku, nechte si povědět; jak to teď vypadá –
TRNKA: Ticho! Já bych si z toho nic nedělal, že ani otce ani matky nemáš –
ŠVANDA: No, snad jsem nespadl z dubu jako žalud?
TRNKA: Nu tedy, že ani otce ani matky neznáš. Já bych nedbal na lidské řeči, jen kdybys měl do čeho kousat. Kdybys byl aspoň pacholkem u koní, a třeba jen tím pastýřem, jako býval tvůj nevlastní otec, abys měl krajíc jistého chleba –
DOROTKA: Ale počkejte, tatínku …
TRNKA: Mlčíš mi! Já vím, co chceš – přimlouvat se, domlouvat se, známe se, ty jsi chtivá straka – hr! hr!, jen abys ho už měla. Ale co potom? Pískat kudlu.
ŠVANDA (hezky hlasitě): Však není tak zle, pane Trnko! A kdybyste věděl –
TRNKA: Já vím až dost!
DOROTKA: Nic nevíte, tatínku! Švanda dostane peníze.
ŠVANDA: Tisíce – aha! Teď byste rád věděl, kam sýkora nosem sedá.
DOROTKA: Slyšíte, tatínku? A za dvě neděle máme svatbu. Já dostanu novou sukni, viď, a novou šněrovačku –
TRNKA: Ale ty poblázněná pěnkavo! Kdepak by vzal ten chudák peníze? Rodičů nemá, přátel nemá, vydělat si je neumí –
ŠVANDA: Kdož to ví? – a jen abyste o tom věděl – já jdu do světa!
DOROTKA: Do světa? Švando, co ti napadá? Jakpak bude potom za osm dní svatba? Svět je bůhvíjak veliký – toť se do té doby nevrátíš?
ŠVANDA: Tedy musíš trochu čekat; já si také dám srdce na zámek.
TRNKA: Ale copak chceš, ty janku, ve světě? Vždyť jsi jaktěživ nebyl dál nežli v Strakonicích?
DOROTKA: Ano, co tam chceš?
ŠVANDA: Vydělávat peníze!
TRNKA: Jakpak?
ŠVANDA: No – dudami.
TRNKA: Du … hahahaha!
ŠVANDA: Co se smějete? Teď se vydělává nejvíce peněz muzikou.
TRNKA: I ty pomámený strakapoune! Jsi tak hloupý, nebo se tak stavíš? (Opravdově.) Teď se vydělávají peníze tuhletím (ukáže na čelo) a tuhletím (ukáže ruce) – ale dudy? Máš mě snad za blázna? Můžeš jít – i ano, ale po hospodách, kde ti budou házel po krejcaru – a jinde se ti vysmějou. Jdi si, jdi, ale do mého revíru mi nepáchni, dokud nebudeš mít na stole dva plné talíře – a kdyby to bylo třebas v ovčáckém baráku!
DOROTKA: Tatínku! Ach milý Švando, nech ten svět být světem a zůstaň doma; já radši ještě počkám, až se ti něco nahodí –
TRNKA (prudce s posměchem): I nech ho, ať si jde; však on zase brzy přileze a bude sbírat hlady suché šípčí!
ŠVANDA: Třeba suché, tvrdé trnky, hajnej Trnko!
TRNKA: I ty rozčepejřený tetřeve!
ŠVANDA (vjede do něho furiantství): A jakorát, že půjdu – a kdybych měl ty peníze (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky