RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Akce tohoto týdne:
Paulo Coelho: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 176 106 Kč (-40%)
→ 
Další balíčky kompletních knih za výrazně zvýhodněné ceny
Náhodná ukázka:
III.
Otevřely se dveře a vstoupil Benjamin Schriver. Pak Lewis Hewitt a pak známá rozložitá postava seržanta Purleyho Stebbinse z manhattanského oddělení vražd. Schriver přešel ke stolu a pravil:
"Vincent je mrtev. Před půl hodinou. Doktor Jameson zavolal polici . Myslí si, že je v podstatě jisté -"
"Zadržte," zahřměl na jeho loket Purley., Já to zvládnu sám, jestli vám to nebude vadit."
"Bože můj," zasténal Adrian Dart a nádherně se zachvěl.
To bylo naposledy, co jsem o té aféře slyšel z úst nějakého aristologa.
"To není pravda!" zařval inspektor Cramer. "Přestaňte překrucovat moje slova! Neobvinil jsem vás ze spoluviny! Akorát jsem řekl, že si něco necháváte pro sebe. Co vám to, do háje, žere vnitřnosti?
Vždycky si něco necháváte pro sebe!" Byla středa odpoledne tři čtvrtě na dvě. Seděli jsme v kanceláři v přízemí starého domu z hnědého pískovce na Západní třicáté páté ulici - Wolfe ve svém nadměrném křesle. Denní režim byl narušen příšerným způsobem. Když jsme se konečně dostali domů, v pět hodin ráno, řekl Wolfe Fritzovi, aby až do dalších instrukcí zapomněl na snídani, a poslal mě nahoru do skleníků se vzkazem pro Theodora, že ráno v devět nepřijde a že pravděpodobně nepřijde vůbec. Nepřišel vůbec. V půl dvanácté zazvonil domácím telefonem, aby mu Fritz přinesl nahoru podnos se čtyřmi vajíčky a deseti plátky slaniny místo dvou a pěti. Něco po jedné se ozval jeho osobní výtah a pak jeho kroky v hale, které mířily do kanceláře. Jestli si myslíte, že problémové dítě je tvrdý oříšek, zkuste zvládnout problémového slona. Je to s ním dost složité, i když je ve své kůži, a toho dne byl zvlášť k pomilování. Poté, co prošel poštu, pohlédl na stolní kalendář a podepsal tři šeky, na mě vyštěkl: "Krásná vyhlídka. Jednání s každou zvlášť by nebralo konce. Přivedl byste je sem všechny najednou v šest hodin?" Zatnul jsem zuby. Zeptal jsem se pouze: "Koho všechny?"
"Víte to moc dobře. Ty ženy." Ještě jsem se pořád držel. "Řekl bych, že deset z nich bude stačit. Sám jste řekl, že dvě se mohou vyškrtnout."
"Potřebuji je všechny. Ty dvě mohou pomoci stanovit pořadí, v kterém se braly talíře." Zařadil jsem zpátečku. Také jsem se moc nevyspal, dokonce méně než on, a nechtělo se mi pouštět se do nějaké hádky. "Mám návrh," řekl jsem. "Navrhuji, abyste odložil jakoukoli činnost do té doby, než vám znovu sepnou konektory. Možná by pomohlo počítat do pěti set. Víte zatraceně dobře, že všech dvanáct stráví celé odpoledne buď u státního zástupce, nebo budou odpovídat na úřední telefonáty u sebe doma - většina z nich pravděpodobně v kanceláři státního zástupce. A stráví tam pravděpodobně i celý večer. Chcete aspirin?"
"Chci je" zavrčel. Mohl jsem ho nechat, aby se protrpěl do normálu vlastními silami, a jít si dát do svého pokoje šlofíka, ale koneckonců mě platí. A tak jsem vzal list papíru, který jsem naklepal na stroji, vstal a podal mu ho. Stálo na něm:
Přidělena k Obsloužila(...)
Zapojte se do našeho nového diskusního fóra!
Diskuse o autorech, knihách a jazycích, čtenářský deník, amaterská tvorba, bazar knih, možnost hlasování atd.
