Vladislav Vančura

OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Myšlenky

Král prodlévá se svým rádcem, biskupem Brunonem, v Olomouci. Sní, přemýšlí. Skráně ve dlaních, pohled v dálce jakéhosi času. Táhnou mu hlavou staré příběhy a jeho srdce se chvěje toužením.

Jest zpěv o Alexandrovi, který si podmanil všechny končiny světa. Povídkáři chválí jeho statečnost a jeho jméno žije tisícáté léto ve zpěvích.

Dále jest pamět uložená v srdci a v blanách knih o knížeti Břetislavu, který se zove český Achilles a který dobyl Hnězdna. Ještě dále sahá vzpomínka: žil kníže Boleslav a vládl Krakovsku, žil kníže Svatopluk a byl pánem převeliké říše.

Ta všechna jména se vposled směšují v jedinou touhu a znějí jako přísaha a jako vybídnutí. Král přemýšlí. Před zrakem jeho duše se náhle zjeví širá Morava, ta země, jež mu byla dána, ta země nejstarší, ta země umenšená, ta země rozletu, ta země arcibiskupství; spatřuje její roviny a lesknoucí se řeky, spatřuje kraj, který se táhne až kamsi po uherskou pláň.

Král sní a barvy snění se seskupily v postavu. Král uzřel vládce Svatopluka.

Je utkán z oblaku, je utkán z trysků světel a jeho tvář je lesk a zář a pouhé oslnění a sláva nesrozumitelná. Tu se zúžilo Přemyslovo srdce. Procitl, střásl své uchvácení a jal se přemýšlet o nejbližších věcech a o tom, co je dlužno vykonat.

Počítá panovníky, kteří jsou mu nakloněni, počítá nepřátele, váží cenu svých měst a nalezišť a cenu peněz a cenu příbuzenských svazků a cenu železného vojska. Ba věru, se zdviženými prsty se podobá nějakému Tomáši, který přejíždí koncem ukazováku po hranách úvah. Je přesný, rozlišuje, srovnává a do těch myšlenek – chtěj nechtěj, suď jak suď – padají blesky toužení a snů. – Ach, král je uhněten i z železa i z dechu. Je zbožný, utvrzuje papežovu moc – ale to je i způsoh, jakým lze uchvátiti německou korunu. A dále: kdesi v hloubi duše mu znějí vypravování o strašném výbojci, který slul Svatopluk. Proč? Chystá se do uherské války.

Když tedy Přemysl takto uvažoval a když se mu v žilách dmula (...)

(......)