Vladislav Vančura

OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Dva soupeři

Při zpáteční cestě se Oldřich bral místy, kde leží osada Ládví. Když dorazil pod vrch a když přesel zátočinu, uzřeli jeho lidé, že před nimi vystupuje do svahu průvod jiného rytíře.

„Pane,“ řekl jeden z Oldřichových služebníků, „se mi zdá, že tamhle jdou lidé urozeného pana Čéče. Rozeznávám jeho znak, poznávám barvu jeho oděnců.“ Pan Oldřich přitáhl na ta slova koni uzdu. Nechce se setkat s rytířem méně urozeným. Jest mezi nimi jakási rozepře, a Oldřich pohrdá Čéči, kteří se kdysi dožadovali vítkovské ochrany a kterým se z milosti krále Václava dostalo Hluboké – na jak dlouho? Od nastoupení krále Přemysla je hlubocké panství totam.

Oldřich tedy chuďasem pohrdá, nechce se s ním setkat, ale pan Čéč zastavuje koně a obrací je čelem proti koni pana Oldřicha.

„Doslechl jsem se, že tě král pohanil a že na tvou žalobu neodpověděl tak ani tak a že tě jako nějakého prosťáčka předává soudu. Chceš slyšet, co se přihodilo mně? Nuže, na obvodu mých polností je královo město. A není v něm víc staveb, než ty a já máme prstů. Jeden dům patří jakémusi soukeníkovi, který má dosti peněz a dosti pýchy, aby si hrál na pána. Jeho matka byla nevolnice, ale ten chuďas si chodí jako velmož a pro potěšení chová sokoly. I šel jsem po svém majetku a tu znenadání vidím uprostřed nějakých nevycválaných jezdců státi kupcova sokolníka s kruhem a s ptáky. (...)

(......)