Jules Verne

MAJÁK NA KONCI SVĚTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XII. Kapitola ­ Při výjezdu ze zátoky

Jak se často stává po prudkém vichru, obzor byl dvacátého pátého února zastřen hustou mlhou. Ale zvedala se a také vítr se tišil; dá se říci, že vše nasvědčovalo tomu, že bude změna počasí.

A tak lze učinit konečné rozhodnutí. Ještě téhož dne měla Maule vytáhnout kotvy a Kongre již dělal přípravy k odpolednímu odjezdu. Doufal, že slunce jistě rozptýlí husté páry, které za jeho východu zastíraly obzor. Odliv, který nastával o šesté hodině večer, usnadní škuneru vyplutí ze zátoky. V sedm hodin již může být u mysu sv. Juana a dlouhé stmívání na těchto zeměpisný šířkách mu umožní, aby ho ještě za světla obeplul.

Mohl odplout již s ranním odlivem, jen mohla ho zdržela. Jinak bylo na lodi již vše hotové. Náklad v ní již byl, i potraviny, pocházející ze zásobáren majáku. V budovách u majáku nezbylo nic než nářadí a několik nástrojů, jimiž Kongre nechtěl přeplňovat loď, již tak dost zatíženou. I když byla zbavena části své bývalé přítěže, nořila se i tak o několik palců hlouběji nad linii normálního ponoru a nebylo proto radno jí ještě něco přidávat.

Krátce po polední Carcante, který se procházel po ohradě majáku, řekl Kongreovi:

"Mlha začíná stoupat, budeme mít volná rozhled po širém moři. Stoupají-li mlhy, tiší se obyčejně vítr a moře se rychle uklidňuje."

"Doufám, že tentokrát již určitě vyplujeme," odpověděl Kongre, "a že naši plavbu do úžiny již nic nezdrží."

"A za úžinou také ne," dodal Carcante. "Ale noc bude tmavá, Kongre. Nejsme ještě ani v první čtvrtině měsíce a i ta zapadá skoro současně se sluncem."

"Na tom nesejde, Carcante. Nepotřebuji ani měsíc, ani hvězdy, abych mohl plout podél ostrova. Znám dobře tento severní břeh i úskalí ostrovů Nového roku a mysu Colnett. Proto až poplujeme kolem nich, necháme je hezky daleko stranou."

"S tímto větrem, Kongre, budeme již zítra hodně daleko."

"Určitě; zvláště až na širém moři rozvineme všechny plachty, zmizí nám mys sv. Bartolomea asi brzy z očí. Počítám, že do večera budeme mít Státní ostrov dobrých dvacet mil za sebou."

"Není to tak časně, Kongre, když uvážíš, jak dlouho již tady jsme."

"Lituješ toho, Carcante?"

"Teď, když už odjíždíme, ne. A zadarmo jsme zde také nečekali. Nadělali jsme si tu, jak se říká, hezké jmění, teď jen aby nám dobrá loď naše bohatství odvezla! U čerta, tentokrát, když Maule Carcante chci říci, vjížděla do zátoky s trhlinou v těle, domníval jsem se, že je po nás veta! Nebýt toho, že jsme ji naštěstí mohli ještě opravit, kdo ví, jak dlouho bychom ještě museli zůstat na ostrově. Co by nám zbývalo, až se návěstní loď vrátí, než se znovu skrývat u mysu sv. Bartolomea.. A já aspoň, tisíc hromů, již mám sv. Bartolomea až po krk!"

"Ano," odpověděl Kongre, jehož divoká tvář se chmuřila, "naše postavení by bylo opravdu velmi vážné!.. Až by velitel Santa Fe našel maják bez stráže, učinil by jistě opatření a prohledal by celý ostrov. Kdo ví, jestli by pak neobjevil naši skrýš? Také není vyloučeno, že by se k němu (...)

(......)