Jules Verne

ROBUR DOBYVATEL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA SEDMNÁCTÁ,

v které se čtenář vrátí o dva měsíce zpět a skočí pak o devět měsíců kupředu

Několik týdnů předtím, 13. června, nazítří po oné schůzi, na níž došlo ve Weldonově klubu k tak bouřlivé hádce, podlehlo všechno bílé i černé obyvatelstvo Philadelphie vzrušení, které se dá těžko popsat.

Už v prvních ranních hodinách se hovořilo jen o nečekané a skandální včerejší události. Jakýsi drzoun, který si říkal inženýr, který sám sebe nazval tím nepochopitelným jménem Robur - Ro-bur Dobyvatel, jakási osoba neznámého původu a neznámé národnosti - dostavil se nečekaně do poradního sálu, napadl přítomné vzduchoplavce, zneuctil přívržence balónů, vychloubal se přednostmi letadel těžších než vzduch, vzbudil bouři rozhořčení a vyslovil na adresu svých odpůrců vážné hrozby. Když pak opustil za střelby z revolverů tribunu, zmizel kdovíkam. Přes všechno pátrání se o něm už neslyšelo.

To bylo něco pro lidské jazyky a pro lidskou představivost! Využili toho všichni ve Philadelphii stejně jako v celých Spojených státech a konečně- po pravdě řečeno- stejně jako na celém světě.

Obecné vzrušení však ještě vzrostlo, když večer 13. června bylo oznámeno, že předseda a tajemník, Weldonova klubu se dosud nevrátili domů. A byli to přece spořádaní, počestní a rozumní lidé. Včera odešli z klubu jako občané, kteří touží jen po svém domově, jako dva staří mládenci, které doma nečeká žádná zamračená tvář. Nezdrželi se snad náhodou někde? Ne! Neřekli aspoň nic, co by mohlo k této domněnce vést. Prohlásili dokonce, že se ráno vrátí do klubu, aby připravili další schůzi, na níž by se mělo diskutovat o dnešních událostech.

Nezmizeli však jen tito dva přední mužové státu Pensylvánie, zmizel i sluha Frycollin. Byl nezvěstný jako jeho pán. Nikdy se o žádném černochovi nehovořilo tolik jako o Frycollinovi. Tím zaujal černý sluha významné místo mezi všemi philadelphskými sluhy, a dokonce mezi všemi lidmi, které v tomto krásném americkém kraji stačila vynést na světlo nějaká výstřednost.

Druhého dne nic nového. Ani oba funkcionáři, ani Frycollin se neobjevili. Z toho vznikly vážné obavy a vzrušení se ještě stupňoválo. Kolem telegrafního úřadu se kupily davy lidí, kteří čekali na nějakou zprávu.

Nic!

A přece lidé oba muže spatřili, když vycházeli z Weldonova klubu. Hlasitě spolu hovořili, zavolali na čekajícího Frycollina a kráčeli pak Ořechovou ulicí k Fairmontovu parku.

Vegetarián Jem Cip podal dokonce předsedovi ruku se slovy: "Zítra na shledanou!"

A William T. Forbes, výrobce cukru z hadrů, potřásl zuřivě rukou Phila Evanse, který dvakrát opakoval: "Na shledanou! Na shledanou!"

Forbesovy slečny Doll a Mat, projevující ke strýci Prudentovi živou náklonnost, nemohly se z toho vzpamatovat. Aby se dopídily o zmizelém nějakých zpráv, mluvily ještě více než obvykle.

Tak uplynulo pět šest dní, dva týdny... Nikde se nenašlo nic, co by přivedlo hledající na stopy zmizelých.

A přece byly všechny městské čtvrti tak pečlivě (...)

(......)