Jules Verne

ROBUR DOBYVATEL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA PÁTÁ,

v které skončí nepřátelství mezi předsedou a tajemníkem Weldonova klubu

S páskou přes oči, s roubíkem v ústech, s pouty na rukou a na nohou nelze vidět, mluvit a chodit. To nebylo opatření, které by ulehčilo postavení strýce Prudenta, Phila Evanse a Frycollina. Kromě toho ti chlapíci ani nevěděli, kdo byl původcem únosu, na kterém to místě byli složeni jako balíky v zavazadlovém voze, kde jsou a jaký osud je čeká. To by bylo rozzuřilo i nejtrpělivější ovci a my víme, že členové Weldonova klubu nebyli co do trpělivosti žádní beránci. Známe vášnivou povahu Prudentovu, a proto si jistě dovedeme představit jeho stav.

Ani strýc Prudent, ani Phil Evans si rozhodně nemohli myslet, že budou moci zaujmout zítra večer svá místa v kancelářích klubu.

Co se týče Frycollina, ten ležel se zavřenýma očima a s otevřenými ústy, neschopen myslit na cokoli. Byl víc mrtev než živ.

Situace vězňů se po celou hodinu nezměnila. Nikdo je nepřišel navštívit ani jim vrátit svobodu, volnost pohybu a řeči, po které už tolik toužili. Byli odkázáni jen na tlumené vzdechy, na "ach" vyrážené přes roubík a na pohyby kaprů, kteří se tlučou na suchu vedle rodného rybníka. Je pochopitelné, že němý vztek a spoutaná zuřivost jsou ještě horší. Po marné námaze zůstali vězni dlouho ležet. Protože nemohli užívat zraku, pokoušeli se zachytit aspoň sluchem nějaké známky, které by jim osvětlily jejich znepokojivý stav. Marně se však namáhali zachytit jiný zvuk kromě neustálého vrčení, kterým jako by bylo naplněno rozechvělé ovzduší.

A přece se jim něco podařilo. Phil Evans si po klidném úsilí uvolnil provaz na zápěstí. Uzel pomalu povoloval, prsty jeden za druhým vyklouzly a obě ruce byly konečně zas volné.

Zuřivým třením si v nich tajemník obnovil krevní oběh a okamžik poté si sňal pásku, která mu zakrývala oči, vyňal z úst roubík a přeřízl si kapesním nožem pouta na nohou. Američan, který nemá kapesní nůž, proslulý bowie-knife, stále v kapse, není žádný Američan.

Tím získal Phil Evans možnost mluvit a pohybovat se; to však bylo vše. Jeho oči mu posloužit nemohly - aspoň v této chvíli ne. V místnosti byla úplná tma. Jen malým, přes dva metry vysoko ve zdi umístěným okénkem vnikalo trochu světla.

Je pochopitelné, že Phil Evans přes svůj poměr ke strýci Prudentovi neváhal ani okamžik a osvobodil i svého protivníka. Několik řezů bowie-knifem stačilo k uvolnění pout, kterými byl předseda spoután na rukou i na nohou. Strýc Prudent, napůl mrtvý vztekem, vyrval si z úst roubík a přiškrceným hlasem zvolal:

"Děkuji!"

"Ne... žádné díky!" odpověděl Phil Evans.

"Phile Evansi!"

"Strýce Prudente!"

"Tady už není ani předseda, ani tajemník Weldonova klubu. Nejsme už protivníci!"

"Máte pravdu," souhlasil Phil Evans. "Jsou tu jen dva muži, kteří se musí pomstít třetímu, jehož atentát vyžaduje nejpřísnější potrestání... A ten třetí je..."

"Robur!"

"Ano, Robur!"

To byl bod, na kterém se dávní soupeři okamžitě shodli. V této věci (...)

(......)