Jules Verne
překlad: Václav Netušil

TAJUPLNÝ OSTROV
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XI
ZIMA — VÝROBA VLNĚNÝCH ODĚVŮ — STOUPA — PENCROFFOVA UTKVĚLÁ MYŠLENKA — VELRYBÍ KOSTICE — K ČEMU JE DOBRÝ ALBATROS — PALIVO BUDOUCNOSTI — TOP A JUP — BOUŘE — ŠKODY V KURNÍKU — VÝPRAVA K MOČÁLU — CYRUS SMITH SÁM — PRŮZKUM STUDNY

Zima přišla v měsíci červnu, který odpovídá prosinci na severní polokouli. Hlavním zaměstnáním kolonistů bylo teď šití teplých a pevných oděvů.

Mufloni z ohrady byli ostříháni a jejich vlna, vzácný textilní materiál, měla být zpracována v látku.

Cyrus Smith neměl ovšem ani mykací, ani protahovací, ani kroutící stroje, ani stav pro výrobu vlákna a tkaní. Proto navrhl použít jednoduchého způsobu, kterým se ušetří výroba nití a tkaní látky. Navrhl využít toho, že vlna pod tlakem zkříží a proplete svá vlákna v prostou plst. Plst možno vyrobit pouhým lisováním, které snižuje sice měkkost a poddajnost látky, ale zvyšuje neprostupnost a tepelný účin. Vlna muflonů byla hodně krátká a to je dobrá podmínka pro výrobu plsti, která se u nás dělá ze zaječích chlupů.

Inženýr s pomocí druhů — včetně Pencroffa, jenž musel zase opustit svou loď — počal s přípravnými pracemi, které měly zbavit vlnu tuku.

Odtučnění prováděli v hrncích s vodou zahřátou na sedmdesát stupňů; vlnu v nich nechali čtyřiadvacet hodin. Pak ji důkladně proprali v sodné lázni, a když byla tlakem zbavena vody, byla tím už připravena pro výrobu plsti. Plst, jako hrubá látka, se v průmyslových zemích Evropy i Ameriky nehodí k výrobě oděvů, ale na Lincolnově ostrově měla nesmírnou cenu.

Plst je lidstvu známa už dlouhou dobu. Již první plstěné látky byly vyráběny tím způsobem, jakého použil i Cyrus Smith.

Jeho inženýrské znalosti mu prospěly především při stavbě stroje na zplsťování vlny. Použil totiž dosud nevyužité síly vodopádu k pohánění stoupy na plst. Bylo to v podstatě jednoduché. Opatřil kmen stromu klíny, které zdvihaly a spouštěly svislé špalky. Pod ně upevnil koryta pro vlnu a celek usadil do pevného rámu. Jeho stoupa vypadala tak, jak vypadala po celá staletí až do chvíle, kdy člověk nahradil špalky válcovitými kompresory a počal vlnu nikoli stloukat, nýbrž pod tlakem válcovat.

Práce řízené Smithem měly plný úspěch. Vlna byla předem napuštěna mýdlovým roztokem, který měl především usnadnit lepší prolnutí a splynutí vláken a za druhé zabránit jejich poškození při stloukání ve stoupě. Tak vycházel ze stoupy hustý plynulý pruh plsti. Drsnost a nerovnost vlněného vlákna byla zplstěním dokonale vyhlazena a odstraněna. Vyrobená látka se výborně hodila k šití šatů a přikrývek. Nebyla to ovšem nejjemnější vlněná látka, jako je skotská šálovina, sukno nebo flanel. Byla to „lincolnská plst“ a Lincolnův ostrov si z ní vytvořil nový druh průmyslu.

Kolonisté teď měli dobré šaty i husté přikrývky a mohli bez obav čekat na zimu roku 1866. Mrazivé dny začaly kolem 20. června. Pencroff musel s velkou lítostí nechat stavby lodi, jejíž dokončení za příštího jara bylo už jisté.

Námořníkovou utkvělou myšlenkou se stala plavba na ostrov Tábor, (...)

(......)