Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
„Ubožák!“ zvolal Harbert a vyběhl za Ayrtonem. Ale vrátil se sám, protože trosečník už sjel po laně výtahu dolů.
„On se vrátí,“ řekl Cyrus Smith.
„Ale, pane Smithi,“ ptal se Pencroff, „jak si to vše vysvětlit? Ayrton tedy nehodil láhev do moře? A kdo ji tam pak hodil?“
Měla-li být vyslovena nějaká otázka, musela to být právě tato.
„On sám,“ mínil Nab. „Ale asi v době, kdy už byl napolo šílený.“
„Také si to myslím,“ souhlasil Harbert. „Zřejmě si neuvědomoval, co dělá.“
„Dá se to vysvětlit jedině takto, přátelé,“ souhlasil živě Cyrus Smith. „Nyní chápu, proč mohl Ayrton tak přesně označit polohu ostrova. Znal ji z událostí, které předcházely jeho vysazení na ostrov.“
„Ale v době, kdy psal listinu, nemohl být přece šílený,“ namítl Pencroff. „A jestliže ji napsal před sedmi nebo osmi roky, jak to, že nebyl papír zničen vlhkostí?“
„To znamená, že Ayrton ztratil rozum před mnohem kratší dobou, než sám myslí,“ mínil Cyrus Smith.
„Tak to asi bude,“ souhlasil Pencroff. „Jinak by to byla věc úplně nevysvětlitelná.“
„Ano, nevysvětlitelná,“ přikývl Cyrus Smith, nechtěje rozhovor prodlužovat.
„Ale řekl i nám Ayrton pravdu?“ zapochyboval námořník.
„Ano,“ prohlásil novinář. „Jeho příběh je do posledního písmene pravdivý. Vzpomínám si, že noviny přinesly kdysi zprávu o cestě lorda Glenarvana i o jejím výsledku.“
„Ayrton mluvil pravdu,“ potvrdil Cyrus Smith. „O tom nepochybujte, Pencroffe. Vždyť byla pro něho dost krutá. Obviňuje-li se někdo takto, mluví pravdu.“
Druhého dne — 21. prosince — sestoupili kolonisté na pobřeží a odešli na planinu. Ayrtona tam nenašli. Strávil noc asi v chatě ohrady a kolonisté pokládali za dobré nevnucovat mu svou přítomnost. Čas způsobí asi to, co nedokázalo jejich povzbuzování.
Harbert, Pencroff a Nab se zabývali drobnými pracemi. Společná práce svedla také inženýra s novinářem. Oba pracovali v Komíně.
„Víte, Cyrusi, že vaše včerejší vysvětlení mě nijak neuspokojilo?“ řekl novinář. „Je možno připustit, že ten ubožák mohl napsat dopis, hodit jej v láhvi do moře a nepamatovat se na to?“
„Vždyť on jej tam nehodil, Spilette!“
„Vy tedy ještě věříte…“
„Nevěřím v nic a nic nevím,“ přerušil novináře inženýr. „Musím se spokojit jen s tím, že tuto příhodu zařadím mezi ostatní, dosud nevysvětlené události.“
„Jsou to opravdu neuvěřitelné události,“ pokračoval novinář. „Vaše zachránění, bedna na pobřeží, příběhy Topovy a teď ta láhev… najdeme jednou klíč k těmto tajemstvím?“
„Ano,“ odpověděl živě Cyrus Smith. „Jestliže prohledáme ostrov i uvnitř, najdeme jej.“
„Snad nám klíč k tajemství dá náhoda…“
„Náhoda? Nevěřím v náhodu, Spilette, právě tak jako nevěřím v záhadnost světa. Všechno nevysvětlitelné má své příčiny a já objevím i tuto příčinu. Zatím však pracujme a pozorujme!“
Přišel měsíc (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
