Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Už dva roky! Po celou tu dobu neměli trosečníci spojení se světem. Neměli zpráv o lidech, ztraceni na tomto ostrově stejně, jako by byli ztraceni na nějaké drobné planetě sluneční soustavy.
Co se zatím dělo v jejich vlasti? Obraz své země měli stále před očima; země, která ve chvíli jejich odletu trpěla občanskou válkou a kterou možná jižanská vzpoura dosud zaplavuje krví. Bylo to pro ně bolestné pomyšlení a často o tom hovořili. Všichni byli ovšem přesvědčeni, že věc Severu musí zvítězit ve prospěch amerického sjednocení.
Během těchto dvou let nespatřili z ostrova jedinou loď, jedinou plachtu. Bylo zřejmé, že Lincolnův ostrov leží mimo všechny lodní cesty a že je to ostrov — jak to ostatně dokazovaly i všechny lodní mapy — zcela neznámý. Kdyby byl na ostrově přístav, vábil by ostrov lodi aspoň k doplnění zásob pitné vody. Ale okolní oceán byl v dohledu neustále pustý a kolonisté se při myšlence na návrat do vlasti museli spoléhat jen sami na sebe.
Naděje na záchranu tu však byla a o této naději hovořili kolonisté v prvním týdnu dubna, když se všichni sešli ve velkém sále Žulového domu.
Hovořilo se především o Americe, o rodné zemi, na jejíž spatření měli tak málo naděje.
„Zbývá nám opravdu jediný prostředek k návratu do vlasti,“ řekl Gedeon Spilett. „Budeme si muset postavit loď, dost velkou, aby mohla podniknout plavbu na mnoho set kilometrů. Myslím, že po postavení šalupy bychom dokázali postavit i loď.“
„A když jsme dopluli na Tábor, dopluli bychom jistě i na Nízké ostrovy,“ dodal Harbert.
„Neříkám, že ne,“ prohlásil Pencroff, který měl v otázkách námořnictví vždy rozhodující hlas. „Neříkám, že ne, ačkoli to není nic jednoduchého, pustit se tak daleko. I když byla naše šalupa při cestě z Tábora ohrožena bouří, věděli jsme, že přístav není na jedné ani na druhé straně daleko. Ale přes dva tisíce kilometrů, to už je hezká vzdálenost a obydlená země leží právě tak daleko.“
„A vy byste se v tomto případě do takového dobrodružství nepustil?“ ptal se novinář.
„Pokusím se o vše, co budete chtít, pane Spilette. Víte, že nikdy před ničím necouvárn.“
„A nezapomínejte, že už máme mezi sebou dva námořníky,“ připomněl Nab.
„Koho ještě?“ ptal se Pencroff.
„Ayrtona!“
„To je pravda,“ přisvědčil Harbert.
„Bude-li ovšem souhlasit s odchodem,“ podotkl Pencroff.
„Vy tedy myslíte,“ řekl novinář, „že kdyby byla k Táboru připlula jachta lorda Glenarvana v době, kdy tam Ayrton ještě žil, byl by ten nešťastník odmítl odplout?“
„Zapomínáte, přátelé,“ vmísil se Cyrus Smith, „že Ayrton v posledních letech ztratil zdravý rozum. Ale o to teď nejde. Musíme vědět, můžeme-li počítat s nadějí na záchranu skotskou lodí. Glenarvan ovšem Ayrtonovi slíbil, že pro něho na Tábor přijede, až uzná jeho trest za dostatečný. A já věřím, že tam připluje.“
„Ano,“ souhlasil (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
