Jules Verne
překlad: Václav Netušil

TAJUPLNÝ OSTROV
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA VIII
CYRUS SMITH ŽIJE? — NABOVO VYPRAVOVÁNÍ — ŠLÉPĚJE — NEŘEŠITELNÁ OTÁZKA — PRVNÍ SLOVA CYRUSE SMITHE — ZJIŠTĚNÍ STOP — NÁVRAT DO KOMÍNA — ZNIČENÝ PENCROFF

Nab se nehýbal. Námořník se ho zeptal jediným slovem: „Žije?“

Nab neodpověděl. Gedeon Spilett a Pencroff zbledli. Harbert sepjal ruce a nehýbal se. Bylo však zřejmé, že černoch byl tak ponořen do svého hoře, že neviděl přátele a neslyšel jejich slova.

Novinář poklekl vedle nehybného těla, rozepjal inženýrovi oděv a položil mu ucho na prsa.

Uplynula minuta — celé století —, v níž se pokoušel zachytit sluchem činnost srdce.

Nab se trochu odsunul a přihlížel, aniž vnímal. Nikdy nemohlo zoufalství více zpustošit lidskou tvář. Nab o sobě téměř nevěděl, vyčerpán únavou a zničen bolestí. Pokládal svého pána za mrtvého.

Gedeon Spilett po dlouhém vyšetřování vstal a prohlásil:

„Žije!“

Také Pencroff poklekl vedle Cyruse Smithe; i jeho ucho zachytlo bušení srdce a jeho rty ucítily slaboučký dech vycházející z inženýrových úst.

Na novinářovu výzvu vyběhl Harbert ven pro vodu. Sto kroků odtud našel malý pramen vyvěrající z písku, zřejmě posílený nočním deštěm. Neměl však nic k nabrání, ani prázdnou lasturu. Tak se musel chlapec spokojit namočením kapesníku, s nímž se rychle vrátil k jeskyni.

Naštěstí mokrý kapesník Spilettovi stačil, protože novinář chtěl jen navlhčit inženýrovy rty. Několik kapek chladné vody mělo okamžitý účinek. Z prsou Cyruse Smithe se vydral vzdech. Dokonce se zdálo, že chce inženýr něco říci.

„Zachráníme ho!“ řekl novinář.

Při těchto slovech nabyl Nab opět naděje. Svlékl svého pána, aby se podíval, není-li zraněn. Ani hlava, ani trup, ani údy však neměly nejmenšího škrábnutí, což bylo tím záhadnější, že tu chyběly jakékoli stopy zápasu, který inženýr musel přece svést při pronikání pásmem skalisk.

Toto vysvětlení přijde později. Až Cyrus Smith bude moci mluvit, řekne vše, co se s ním dělo. Teď šlo o to přivést ho k životu. Bylo pravděpodobné, že se to podaří třením. Použili k tomu námořníkovy kazajky. Inženýr, zahřátý prudkým třením, pohnul lehce rukou a jeho dech se stával pravidelnější. Jistě umíral vyčerpáním, a nebýt příchodu jeho druhů, byl by býval Cyrus Smith hotov.

„Vy jste pana Smithe pokládal za mrtvého?“ ptal se Naba Pencroff.

„Ano, za mrtvého,“ odpověděl Nab. „Kdyby vás byl Top nenašel, kdybyste nebyli přišli, byl bych ho pochoval a zemřel s ním.“ Na čem tedy závisel život Cyruse Smithe!

Nab potom vypravoval, co se odehrálo. Když ráno za svítání odešel z Komína, stoupal podle pobřeží severním směrem, až dosáhl oné části pobřeží, na které už byl předtím.

Tam hledal bezúspěšně na břehu mezi skálami a v písku třeba i nejmenší stopu, kterou by se mohl řídit. Prozkoumal především všecky části břehu, kam už nezasahoval příliv, protože v dolních částech musel příliv s odlivem každou stopu zničit. Nab už nedoufal, že najde pana Smithe živého. Hledal teď jenom mrtvolu, kterou chtěl vlastníma rukama pohřbít.

Hledal dlouho. Jeho námaha (...)

(......)